Student World

Druhý a trochu podrobnější pohled na české vydání Scientific American se pokusí ukázat slabiny i přednosti projektu a rovněž vypíchnout několik zajímavých informací z obsahu.

Scientific Americam v českém vydání je prostě překladem americké verze – třeba i včetně původních "dopisů čtenářů". Překlady pak provází určitá jazyková neobratnost, zdá se, že mnohdy by bylo šťastnější namísto přílišného lpění na originálu volit spíše volný přepis. Texty se každopádně čtou poměrně těžko, jazyk se zadrhává.
Důsledkem překladu jsou pak i lehce matoucí místa: Wilsonova kniha je v textu např. označována jako Souhlas, ačkoliv česky vyšla pod názvem Konsilience.

Na druhé straně je ale i řada důvodů k pochvale. Na rozdíl od našeho Vesmíru je Scientific American podstatně věcnější, je skutečně o tvrdé vědě (to Vesmír sice také, ale obsah je bohužel často rozmělněn upovídanými úvodníky, "plácavou" esejistikou a rádoby filosofickými zamyšleními). I sem však pronikla témata řekněme "politická", typickým příkladem je především mnohastránková vize Wilsona.
V tomto případě jsem se osobně nemohl ubránit znechucení z toho, jak mají mnozí vědci sklon začít na stará kolena rozvláčně mudrovat a poučovat ostatní o světových pravdách. Takový postoj je samozřejmě věcí názoru, jsou naopak lidé, kterým je styl tohoto "vynikajícího znalce mravenců" sympatický (označení Wilsona za vynikajícího znalce sociálního hmyzu je přitom jedovatost jeho odpůrců, která naznačuje skepsi k Wilsonovým výkladům lidské přirozenosti a ukazuje i na ideový vzor, který si autor vzal ke svému popisu lidské společnosti).
Zábavnou perličku představuje ve Scientific American rubrika "psalo se před". Před 150 lety se například psalo o vyvrácení evoluční teorie na zasedání Britské geologické společnosti. O několik stránek dále pak vychází skeptický článek o tom, že nestačí popírat kreacionismus, ale je třeba aktivně propagovat evoluční teorii :-).
Několik zajímavostí z obsahu:

Pravolevá asymetrie je v mozku i u šimpanzů, šimpanzů bonobo a goril. Oblast Brocova centra v levé hemisféře byla u lidoopů původně spojena s gestikulací, posléze se z ní u člověka vyvinulo řečové centrum.

Kdyby se nám – podobně jako to umí rostliny při fotosyntéze – podařilo účinkem slunečního světla štěpit vodu na kyslík a vodík, získali bychom levný zdroj energie, fungující navíc prakticky bez odpadních látek. Dnešní fotokatalyzátory však pracují pouze v ultrafialové části spektra. Nyní se zdá, že směs oxidů india, tantalu a niklu by mohla fungovat i ve fialové oblasti viditelného záření.

Byla objevena první planeta mimo sluneční soustavu, která má atmosféru – u hvězdy HD 209458.

I cholesterol je možné regulovat něčím na způsob očkování – jeho molekuly se např. naváží na proteinovou sekvenci nějakého patogenního mikroorganismu. Imunitní systém se posléze naučí ničit i vlastní sekvence cholesterolu (samozřejmě přednostně toho "špatného"). T-buňky se dají přesvědčit, aby určité části vlastního organismu vnímaly jako cizí a ničily je.

Objevy na Madagaskaru ukazují, že savci možná nevznikli (přibližně v juře) na severní polokouli, jak se doposud uvažovalo, ale naopak na jihu.

Zajímavých informací je celá řada, a proto i přes určité mušky nezbývá než popřát českému vydání (a tedy i vydavateli) hodně štěstí.

autor Pavel Houser