1. Fuzzy logika není fuzzy (zmatená, nepřesná). Fuzzy logika není doopravdy nepřesná, neodporuje zdravému rozumu ani nedává nejednoznačné výsledky. Klasická booleovská logika je ve skutečnosti pouze zvláštním případem fuzzy logiky.
2. Fuzzy logika je něco jiného než pravděpodobnost. Pomocí pravděpodobnosti se snažíme zjistit něco o možném výsledku jasně definovaných jevů, které mohou nastat na základě náhody. S fuzzy logikou se snažíme určit něco o podstatě jevů samotných. Vlastnost „být fuzzy“ se často vyjadřuje jako víceznačnost, nikoliv jako nepřesnost nebo nejistota; to je charakteristické pro vnímání, stejně jako pro myšlení.
3. Návrh fuzzy množin je snadný. Fuzzy množiny obecně odrážejí způsob, jakým lidé skutečně přemýšlejí o problémech. Většinou lze přibližnou podobu fuzzy množiny navrhnout snadno a rychle. Později, po testování a dalších zkušenostech, můžeme upravit její detailní charakteristiky.
4. Fuzzy systémy jsou stabilní, snadno nastavitelné a lze snadno ověřit jejich správnost. Protože fuzzy logika zvládá všechny provázané stupně volnosti, je rychlejší a snazší navrhnout fuzzy množiny a fuzzy systém než vytvářet klasický znalostní systém. Fuzzy systémy lze validovat stejně jako klasické systémy, ale nastavení fuzzy systémů je obvykle mnohem snadnější.
5. Fuzzy systémy nejsou neuronové sítě. Fuzzy systém se snaží nalézt průnik, sjednocení nebo doplněk fuzzy řídících proměnných. Ačkoliv je to podobné jak neuronovým sítím, tak lineárnímu programování, přístup fuzzy systémů k těmto problémům je odlišný.
6. Fuzzy logika je více než řízení procesů. Ačkoliv někteří lidé vidí ve fuzzy logice hlavně nástroj pro řízení procesů a analýzu signálů, tato interpretace je příliš limitující. Fuzzy logika představuje způsob reprezentace a analýzy informací nezávislý na konkrétních aplikacích.
7. Fuzzy logika je nástrojem usnadňujícím reprezentaci informací a uvažování o nich. Fuzzy logika je silným a univerzálním nástrojem pro reprezentaci nepřesných, víceznačných a vágních informací. Není schopná řešit všechny problémy, ale může nám pomoci modelovat i velmi obtížné problémy.
Tento text je součástí rozsáhlejšího materiálu, který vyšel v Computerworldu 44/2004.
