Chemie |
Na University of Southern Denmark syntetizovali nový krystalický materiál, který lze použít k lapání kyslíku ze vzduchu. Jediná lžíce materiálu prý dokáže absorbovat kyslík z celé místnosti.
Proces je vratný a kyslík se dá z látky opět uvolnit. Prášek může tedy fungovat jako rezervoár kyslíku, obdoba tlakového válce – nebo ještě spíše hemoglobinu. Materiál se použitím nijak neopotřebovává, cyklů může teoreticky proběhnout nekonečně, asi jako když člověk máčí a vymačkává houbu.
K uvolnění kyslíku dochází mírným zahřátím nebo snížením tlaku. Pokud okolní atmosféra obsahuje málo kyslíku, jeho uvolňování může proběhnout i za normálního tlaku. Výzkumníci (vedoucí týmu je Christine McKenzie) se nyní snaží, aby celý proces šlo řídit i světlem.
Jaké má nový materiál vlastně chemické složení? Jeho základem je kobalt a speciálně navržené organické molekuly, polycyklické sloučeniny obsahující navázané atomy kyslíku. Kobalt hraje podobnou roli jako železo v hemoglobinu nebo měď v hemocyaninu (např. u měkkýšů a korýšů), organická část se nicméně proteinům nijak nepodobá. Detailnější struktura materiálu (jak v „nasycené“, tak i „prázdné“ fázi) byla určena metodou rentgenové difrakce. Materiál lze různě modifikovat a tím měnit parametry (tlak, teplota) potřebné k uvolňování kyslíku. Proces lze také řídit z hlediska rychlosti, různé verze prý dokáží svou kapacitu naplnit i znovu uvolnit kyslík v řádu sekund, minut i hodin. Maska ze dvou vrstev dvou verzí materiálu by mohla fungovat trochu jako pumpa, nemocný člověk by dostával větší koncentraci kyslíku, aniž by s sebou musel nosit tlakovou láhev. Jiná varianta materiálu umí kyslík lapat také z vody, takže představitelné je i to, že by se s pomocí takové roušky mohli potápěči obejít bez kyslíkové bomby.
To, zda materiál je „nasycený“, lze poznat na první pohled. Mezi oběma stavy je rozdíl v barvě, nasycená forma je černá, po oddělení kyslíku látka zrůžoví.
Zdroj: Phys.org
Poznámka: Lžíce prášku schopná pohltit veškerý kyslík z místnosti ale přece jen působí divoce. Na jiném místě se uvádí, že hustota uloženého kyslíku bude v materiálu 160krát vyšší než ve vzduchu, což s výše uvedeným údajem nějak nejde dohromady. I tak ale materiál hustotou uložení výrazně překonává hemoglobin i hemocyanin.
Komentáře
07.02.2015, 11:16
.... ñïñ çà èíôó!!...
24.01.2015, 10:05
.... áëàãîäàðåí!...
24.01.2015, 09:36
.... áëàãîäàðñòâóþ....
11.12.2014, 20:12
.... ñïñ!!...
01.12.2014, 14:03
.... ñïñ!!...
30.11.2014, 16:45
.... good....
17.11.2014, 18:06
.... ñïñ!!...
06.11.2014, 11:10 petusek
Rozpory ve zdrojích
Zajímavé. Uvádíte jako zdroj článku Phys.org, kde se opravdu píše o lžíci, ovšem dle zmíněného severského serveru, jakož i stránek samotné dánské univerzity, jde o opravdu o kbelík.
06.11.2014, 08:42 neznalek
Lyžica
Nějask se vám tam připletko "k". Mělo vám vyjít 46 gramů. Ale to jde o vzdych jako celek, článek je o KYSLÍKU, jehož je pouze 21%, což dává 9.75 gramů kyslíku na té vaši lžíci.
05.11.2014, 14:10 cc
cituji ze severského popularizačního serveru
A bucketful is enough to empty all the oxygen from a room: The cobalt substance is pretty efficient when it comes to binding oxygen, so with around 10 litres you can absorb all the oxygen in a normal-sized room.
05.11.2014, 09:01 5er5rik
Lyžica.
Ak zoberieme do úvahy váhu vzduchu 1,29 g/m3, miestnosť 3x4x3m = 36m3 potom váha vzduchu v miestnosti 46,44kg. 160x lepšia pohlcovacia schopnosť = 0,29 kg ekvivalent kryštalického materiálu. Aká musí byť hustota kryštalického materiálu aby sa pri danej hmotnosti mestil do lyžice? Uvažujme trebárs aj polovičnú miestnosť. Peter
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.