Student World

To, že čistý vzduch může být jedním ze spoluviníků globálního oteplování, jsme již na Science Worldu psali. Jako mechanismus se uplatňoval vliv mechanických nečistot v ovzduší na tvorbu mraků.
Teď se ukazují další paradoxní výhody smogu.

Čistý vzduch spoluviníkem globálního oteplování

Tým britských vědců, který vedl Vincent Gauci, zjistil, že rostoucí industrializace a související průmyslové znečištění ve východní Asii naopak v úhrnu snižuje příspěvek této části světa ke globálnímu oteplování. Samozřejmě sice rostou emise CO2, ale spolu s nimi se do ovzduší dostává i stále více oxidů síry a dusíku – jev známý z minulosti i od nás. Ve východní Asii se však ukazuje, že následné kyselé deště mění vlastnosti rýžovišť.
Zavlažovaná rýžoviště jsou obrovským zdrojem metanu, jehož skleníkové účinky mnohonásobně předčí oxid uhličitý. Kyselé deště ovšem tvorbu metanu snižují, takže v úhrnu by podle britských vědců měl příspěvek smogu z východní Asie teplotu snižovat.
Samozřejmě, že to takhle nemusí fungovat věčně. Pokud by kyselé deště současně snižovaly výnosy, mohlo byt to farmáře vést k růstu obdělávané plochy rýže (čímž by se příznivý efekt ztratil) nebo by došlo k dalšímu zdražení potravin. Zatím se ale zdá spíše opak, kyselé deště by výnosy měly zvyšovat; mj. i tím, že uhlík, místo aby se uvolnil do atmosféry v podobě metanu, bude udržen zabudovaný do rostlinné hmoty. Pozitivní efekt by pro tento proces měly mít hlavně sírany.

Zdroj: New Scientist

Poznámky:
Mimochodem – masivní pěstování ráže na zavlažovaných polích se někdy pokládá za příčinu, která před cca 6 tisíci lety naopak zvrátila globální ochlazování.
Rýže produkující méně metanu by jistě mohla být motivem pro genetické modifikace. Nebo snad docílit rýže odrážející více slunečního světla (viz Chlupaté rostliny mohou ochladit klima)

Viz také:
Kde se poprvé pěstovala rýže?

autor Pavel Houser