Student World

Činnost kosmické sondy IMP-8, která patřila mezi nejdéle sloužící kosmické družice, byla ukončena téměř přesně 28 let po startu na oběžnou dráhu. Družice IMP-8 (Interplanetary Monitoring Platform) byla součástí programu NASA zabývajícího se vztahy Slunce a naší planety. Do vesmíru se dostala 25. října 1973 a poslední příkaz k ní byl vyslán 28. října letošního roku.

Družice patřila do série deseti družic IMP, které byly vypuštěny v letech 1963-73. Celá série pak byla součástí programu Explorer, přičemž IMP-8 měla v rámci tohoto programu číslo 50.

Družice obíhá kolem naší planety po kruhové dráze ve vzdálenosti přibližně poloviny vzdálenosti Měsíce. Oběžná doba kolem Země činí 12 dnů. V okamžiku vyřazení bylo na její palubě stále ještě funkčních šest přístrojů z původních dvanácti. Nebyl mezi nimi ovšem už magnetometr, který selhal v průběhu roku 2000. A právě po selhání tohoto přístroje se rozhodlo o ukončení činnosti sondy. Oficiálním důvodem bylo v této situaci už nevhodné odvádění finančních prostředků od jiných, vědecky více efektivních výprav.

Není ovšem nejmenších pochybností o tom, že družice mnohonásobně překonala očekávání svých konstruktérů a poskytla vědcům obrovské množství dat, která pomohla poodkrýt některá tajemství současné sluneční fyziky a astrofyziky. Na základě těchto dat bylo v průběhu 28 let publikováno více než tisíc vědeckých článků v recenzovaných časopisech. Družice přispěla například k odhalení detailní struktury slunečního větru, nepřetržitého proudu elektricky nabitých částic, který odtéká od Slunce rychlostmi 400 až 500 km/s.

Mnohaletá série pozorování Slunce prováděná družicí IMP-8 umožnila nedávno odhalení zvláštního, dlouhodobého rysu ve slunečním větru. Ukázalo se, že navzdory očekáváním se rychlost slunečního větru liší podle polohy na povrchu naší hvězdy. Vzhledem k tomu, že jednou za 11 let se úplně převrátí polarita slunečního magnetického pole, pokryla vytrvalá družice téměř třikrát tuto periodu. Výše zmíněná charakteristika byla přitom pozorována bez ohledu na změny v magnetickém poli Slunce.

Dlouhá životnost družice přinesla ovšem i komplikace zcela jiného typu. Družice totiž používala ke komunikaci dnes již zastaralé VHF pásmo. Původní komunikační síť využívaná pro výměnu dat s touto družicí postupně zanikla už před mnoha lety. Dnes se pro komunikaci s družicemi používají mnohem vyšší frekvence. Před 15 lety tedy byl speciálně pro komunikaci s touto družicí vyvinut vlastní VHF-telemetrický komunikační systém. Nutno ovšem konstatovat, že přínos družice byl nesrovnatelně vyšší.

autor Pavel Koten