K tomuto názoru se přikláněl i slavný ruský chemik Dimitrij Mendělejev, tvůrce periodické tabulky prvků.
Nyní tuto teorii oprášil Anurag Sharma a jeho kolegové v článku v časopisu Energy & Fuels, který vydává Americká chemická společnost. Vědci provedli simulaci vysokých tlaků a teplot v diamantových „kapslích“, přičemž jim vyšlo, že metan může vznikat hned několika cestami, tj. z různých výchozích ingrediencí. Alexander Goncharov z Carnegie Institution ve Washingtonu zase ukázal, jak při tlaku přes 2 GPa a teplot kolem 1000 0C vznikne z metanu směs vyšších uhlovodíků. Ropa by tedy mohla vznikat v zemském plášti a do vyšších vrstev „probublávat“.
Laboratorní výsledky nejsou žádným důkazem, nicméně by mohly celou otázku znovu otevřít. Spor o původ ropy se zdaleka netýká pouze geologů. Způsob vzniku souvisí s tím, kolik ropy v zemi je, zda se jí začne nedostávat, dramaticky zdraží nebo se dokonce vyčerpá (ropný zlom, „peak oil“ apod.). Vyčerpání zásob ropy již bylo prorokováno několikrát, dosud se ale žádná z těchto prognóz nevyplnila. U některých typů ropy již těžba aktuálně zřejmě klesá, ale i tato situace se dá vysvětlit různými způsoby.
Abiotické teorie vzniku ropy jsou mnohem optimističtější, nevyžadují totiž miliony let geologického času. Ropa podle nich vzniká rychle a ve velkém množství. I kdyby to tak bylo, ještě to ale automaticky neznamená, že máme vyhráno – ani učiněná záplava ropy v zemském plášti pro nás technicky ani ekonomicky nebude dnes dostupná.
Konvenční teorie vzniku ropy viz článek Vznik a vývoj ropných ložisek
