Student World

Chování a "způsoby přežití" živých organismů často popisujeme dvěma idealizovanými modely, které označujeme jako strategie K a r. Jaký je ale původ těchto pojmů?

Pro připomenutí: Ony strategie mají vztah především k produkci potomstva. K strategie znamená méně kvalitnějších potomků (rozuměj především z hlediska jejich přežití a dalšího rozmnožení), r strategie je úplným opakem, tedy nadpočetní produkce bez potomstva bez nějaké zvláštní starosti o jeho přežití.
Příklady: K stratégem je slon nebo primáti, r stratégem většina hmyzu. K stratégem je strom, r stratégem plevely. U K strategie, kde mají jedinci poměrně vysokou cenu, se pak setkáváme s delší dobou života, větší velikostí, vyšší inteligencí, starostí rodičů o mláďata, skupinovou spoluprácí v rámci druhu, pamětí a učením během života. Jedinci v rámci K-kolektivu vykazují obvykle určité individuální rysy, nejsou navzájem zaměnitelní.
Definice K a r strategie jsou samozřejmě relativní – i v rámci jednoho druhu jsou určití jedinci spíše K a jiní spíše r stratégy (tuto polaritu lze do určité míry sledovat i u lidí). Relativní posuny ve prospěch té či oné strategie záleží i na vnějších podmínkách – při expanzi do neosídleného území může být například výhodná co největší rychlost produkce potomstva, tedy strategie r. Je-li potrava na území rozmístěna rovnoměrně/náhodně a náhodně přichází i nebezpečí/smrt, preferována je opět r strategie. Zjednodušeně lze říci, že čím více vám pro orientaci v prostředí pomůže inteligence, tím blíže se nachýlíte ke strategii K.
Z čeho se však ony pojmy vlastně pocházejí? Písmenka K a r jsou původně názvy konstant v tzv. evoluční rovnici. R zde vyjadřuje porodnost, K je definováno jako "přepravní schopnost prostředí". V evoluční rovnici ještě vystupuje i konstanta "m", která znamená mortalitu.
Celkový tvar rovnice je potom: dN/dt = rN(K-N) – mN
Jde o vyjádření časové závislosti velikosti populace (N). Pokud pokládáme "konstanty" za konstantní (což je opět idealizovaný případ), pak vidíme, že velikost populace konverguje k určité hodnotě N = K – m/r.
Jak dosáhnout maxima N? Samozřejmě záleží na charakteru prostředí, tedy na velikosti konstanty K. Odtud pak jsou odvozené i obě strategie – na jedné straně snaha efektivnější využívání prostředí (tedy růst hodnoty K), na straně druhé "kobylkové množení" (růst hodnoty r, která je ve jmenovateli a snižuje člen, který se odečítá od K, tedy opět zvyšuje hodnotu N).

autor Pavel Houser