Student World

O řeckém „počítači“ nalezeném u ostrova Antikythéra toho již bylo napsáno tolik, že dodávat cokoliv dalšího je nošení sov do Athén – a vzhledem k tomu, kolik toho ze zkorodované mašinky zbylo, se stejně vesměs jedná o naprosté spekulace.

Strojek má nicméně význam až symbolický a přitahuje k sobě záhadology i seriózní výzkumníky podobně jako třeba disk z Faistu nebo Vojnichův rukopis (a ano, disk z Faistu je možná podvrh, bylo by legrační, kdyby se totéž ukázalo i o strojku od Antikythéry, jakkoliv je to krajně nepravděpodobné). Takže aktuální zjištění: strojek je starší, než se dosud myslelo, měl by pocházet z doby kolem roku 200 př. n. l. K datu se došlo ne fyzikálními metodami, ale prý kvůli tomu, že popsaný mechanismus by byl nějak „nejvhodnější“ k určování zatmění Slunce a Měsíce právě v této době. Dosud se předpokládalo, že zařízení pochází spíše z 1. stol. př. n. l. Starší datum se odvozuje od všemožných tehdejších pomůcek, jako byla např. perioda Saros.

O periodě Saros zde na ScienceWorldu viz např. tento článek: Perioda Saros a problém s nejstarší předpovědí zatmění Slunce

http://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/perioda-saros-a-problem-s-nejstarsi-predpovedi-zatmeni-slunce-1458/

Prostě mechanismus byl prý nastaven na výpočet zatmění slunce v roce 205 př. n. l., k čemuž se mělo dojít eliminací, pro jiná data by prý nefungoval. Je to jistě odvážné tvrzení, protože ze strojku se dochovala jen asi třetina.

Co by vyplývalo ze starší datace? Třeba to, že Archimedes podle římských pramenů konstruoval podobná hejblátka, takže příslušné prameny se tím stávají mnohem věrohodnějšími. Podle Cicerona takové zařízení po pádu Syrakus roku 212 př. n. l. římský vojevůdce Marcellus i přivezl do Říma.

Jinak bez ohledu na obě možné datace již v té době byla na světě eukleidovská geometrie, ale ne goniometrie, a zařízení podle autorů nové studie bylo reprezentací „aritmetiky“ (prostě převody, tj. cosi na způsob společných násobků; ostatně jak tohle realizovat na základě eukleidovské geometrie?). Ideový základ, na němž byl systém postaven, představovala zřejmě spíše babylonská algebra než vlastní řecká matematika. Ostatně je známo, že třeba i antičtí astronomové a jiní vědci si při výpočtech pomáhali babylonskými algoritmy nebo i dokonce poziční soustavou s nulou a pak až výsledky převáděli zpět do řeckého způsobu zápisu čísel.

Novou studii na téma starověkého „počítače“ publikovali James Evans z University of Puget Sound a Christián Carmanz University of Quilmes (Argentina) v Archive for History of Exact Science.

Zdroj: Phys.org

autor Pavel Houser