Nicméně to ale prý už není tak docela pravda; světlo dokážeme zpomalit i ve vakuu, i když jen asi o tisícinu procenta jeho rychlosti. Základem je světlo, tedy příslušnou vlnu, patřičným způsobem „tvarovat“. Miles Padgett na University of Glasgow a jeho kolegové začali s ultrafialovým laserem, světlo nechali projít filtrem a vytvořili dva typy fotonů s různou „geometrií“ – Besselův (něco jako soustředné kruhy světla) a Gaussův paprsek/svazek. Fotony pak vyletěly k detektoru spolu s fotony, které nijak „tvarovány“ nebyly. Logicky by k detektoru měly všechny dorazit současně, ve skutečnosti byl ale tvarované paprsky mírně opozdily.
Prý se to dá představit tak, že část světla v pomalejším paprsku se ve skutečnosti pohybuje „špatným směrem“, kolmo na samotný směr pohybu a tím zpomaluje celý svazek (?). Padgett varuje, že jde jen o analogii, není to přesný popis toho, jak je energie v paprsku distribuována, nicméně my nefyzikové stejně nic jiného než analogie v takových případech k dispozici nemáme.
Práce byla publikována v Science, takže do nějaké míry odpovídá manistreamové fyzice, nejde o úlet. Ulf Leonhardt z izraelského Weizmann Institute v reakci uvádí, že náznaky tohoto jevu byly zaznamenány už dříve, nyní jsou ale výsledky jednoznačné, protože rychlosti fotonů byly na rozdíl od minulých experimentů měřeny přímo.
Podle autorů výzkumu nicméně učebnice fyziky netřeba přepisovat, protože tento jev se uplatňuje pouze u určitých specifických pokusů/speciálních podmínek. Jejich ambicí není vyzývat na souboj Einsteinovu teorii relativity. Jedná se o základní výzkum, v tuhle chvíli ani nikdo neví, zda by jev mohl být nějaké (např. technologické) aplikace. Nicméně třeba při astronomických pozorováních by prý mohlo mít smysl zkoumat, zda světlo, které k nám dorazilo, nebylo ovlivněno podobným způsobem (i když rozdíly v rychlosti jsou stejně velmi malé).
Zdroj: Phys.org, NewScientist
Poznámka: Neznamená to ale, že takto se chovající fotony by najednou měly mít nenulovou klidovou hmotnost?
