V květnu 2003 dojde ke třem astronomicky zajímavým a neobvyklým úkazům. Budeme svědky přechodu Merkura přes Slunce (7. 5.), úplného zatmění Měsíce (16. 5.) a prstencového zatmění Slunce (31. 5.). Všechny budeme moci pozorovat i z našeho území (zatmění Slunce jako částečné). Úkazy mají jedno společné – vždy jde o průchod jednoho tělesa sluneční soustavy (Země, Měsíce) stínem, vrženým tělesem druhým (Zemí, Měsícem, Sluncem). S trochou nadsázky můžeme letošní květen označit za "Měsíc stínů".
O neobvyklosti popsaných úkazů svědčí, že k zatmění Měsíce dochází maximálně třikrát do roka a je vždy viditelné jen z jedné poloviny zemského povrchu; počet zatmění Slunce je na tom sice o něco lépe, ale protože měsíční stín v tomto případě zasáhne vždy jen velmi malou část naší planety, je opakovatelnost jeho pozorování ze stejného místa ještě daleko nižší (pro úplné zatmění je to v průměru pouze jednou za 360 let). Přechodů Merkura přes Slunce lze v průměru napočítat jen asi 13 za století, a z téhož místa na Zemi je možné jich spatřit pouze zhruba jednu polovinu. V tomto posledním případě tedy jde o skutečně vzácný jev. Pro zajímavost uveďme, že poslední dobře pozorovatelný přechod Merkura u nás nastal 10. listopadu 1973 (nepočítáme-li přechod 13. listopadu 1986, který u nás byl pozorovatelný pouze v závěrečné fázi, těsně po východu Slunce) a na další si budeme muset počkat až do 9. května 2016.
Přechod Merkura 7. května 2003 bude u nás pozorovatelný v celém svém průběhu. Začne prvním dotykem okrajů obou těles v 7 h 12 min a skončí ve 12 h 32 min středoevropského letního času (SELČ). Projeví se jako malá skvrnka o průměru pouhých 16" (1/160 průměru Slunce), pohybující se pomalu přes sluneční disk, který protne zhruba v jedné osmině jeho průměru od horního okraje. K pozorování lze doporučit libovolný dalekohled (třeba i triedr), v každém případě však opatřený vhodným slunečním filtrem, jinak hrozí poškození zraku i dalekohledu.
16. května ráno nastane úplné zatmění Měsíce. Z našeho území bude pozorovatelný pouze jeho začátek. Během fáze úplného zatmění, ještě před jeho maximem, Měsíc zapadne. Začátek částečného zatmění nastane ve 4 h 3 min, začátek zatmění úplného v 5 h 14 min a v 5 h 21min SELČ už Měsíc zapadá. V celém rozsahu je zatmění viditelné daleko na západ od nás, nad Atlantikem, na východě Severní Ameriky a v celé střední a Jižní Americe.
Zatmění Slunce 31. května ráno bude pozorovatelné jako prstencové v Severním Atlantiku, v Grónsku, na Islandu a v severním cípu Skotska. U nás bude viditelné jen jako částečné, přičemž v maximu bude zakryto přibližně 85 % jeho průměru. Slunce vyjde nad obzor ve 4 h 56 min již částečně zakryté, maximální fáze nastane za necelou půlhodinu poté (v 5 h 24 min) a celý úkaz skončí v 6 h 22 min SELČ. K jeho pozorování není dalekohled nutný, v každém případě je však nutné si chránit zrak speciálními brýlemi či filtry (běžné sluneční brýle v žádném případě nestačí) či dalekohled filtrem.
Ing. Jan Vondrák, DrSc.
Astronomický ústav AV ČR
předseda Zákrytové a astrometrické sekce ČAS
Česká astronomická společnost (ČAS) vydává od května 1998 tisková prohlášení o aktuálních astronomických událostech a událostech s astronomií souvisejících. Archiv tiskových prohlášení lze najít na Internetu na adrese http://www.astro.cz/cas/tisk.htm. S technickými a organizačními záležitostmi ohledně tiskových prohlášení se obracejte na tiskového tajemníka ČAS Pavla Suchana na adrese Štefánikova hvězdárna, Petřín 205, 118 46 Praha 1, tel.: 257 320 540, fax: 257 325 390,
e-mail: suchan@observatory.cz.
Omlouváme se za problémy s přidáváním komentářů k článkům. Komentáře prosím zasílejte e-mailem na pavel_houser@idg.cz.
