Podle většiny dnešních kosmologů a astronomů je náš vesmír nekonečný. Janna Levinová, jedna z nejvýraznějších osobností soudobé kosmologie, rozvíjí ve své knize opačnou hypotézu: vesmír je prostorově konečný, a to přesto, že nemá žádné hranice.
Podle většiny dnešních kosmologů a astronomů je náš vesmír nekonečný. Janna Levinová, jedna z nejvýraznějších osobností soudobé kosmologie, rozvíjí ve své knize opačnou hypotézu: vesmír je prostorově konečný, a to přesto, že nemá žádné hranice.
Je v něm tedy sice možno putovat donekonečna „stále dopředu“, avšak po jisté době dospějeme do výchozího místa. V takovémto vesmíru mohou být vzdálené objekty ve skutečnosti jen „zrcadlovými“ obrazy blízkých galaxií, jejichž světlo se kdysi v daleké minulosti vydalo na pouť kolem celého vesmíru. Kromě této hypotézy autorka s nadhledem seznamuje čtenáře se základními myšlenkami Newtonovy teorie gravitace, Einsteinovy teorie relativity, kvantové teorie, ale též se standardní kosmologií, černými dírami, představou vícerozměrných prostorů či fundamentálních strun.
Janna Levinová: Jak vesmír přišel ke svým skvrnám. Deník o konečném čase a prostoru
Vydalo nakladatelství Dokořán ve spolupráci s nakladatelstvím Argo, Edice Aliter, překlad Aleš Drobek, odborná revize Jiří Podolský, 288 stran, 20 obr., 298 Kč, ISBN 80-86569-44-6, řada Aliter. http://www.dokoran.cz
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.