Lidé, kteří svůj život zasvětí vědě, vedou často nespolečenský život. Jak se to v jednotlivých etapách života projeví na míře jejich subjektivního štěstí? Odpověď jednou větou: Budou šťastnější v mládí a méně šťastní ve stáří.
Odpověď je samozřejmě individuální – nehledě k tomu, že míra subjektivního štěstí je něco, co se dá dosti obtížně objektivně měřit na nějaké škále (i když i takové dotazníky v psychologických testech existují). Určitý náznak však podává C. P. Snow. Matematiky či jiné vědce přirovnává k vrcholovým sportovcům – jde o činnost, která je člověka schopna plně pohltit a nahradit tak i sociální vakuum, v němž se eventuálně ocitne.
Věda je činností natolik fascinující, že lidé, kteří se jí věnují, budou tedy zřejmě patřit ke šťastnější části populace. Problém vědy i vrcholného sportu však spočívá údajně v tom, že v určité etapě života dojde k poklesu příslušné schopnosti. Kdo se předtím orientoval jednostranně, tomu se jakoby zhroutí svět. Vnitřní fascinace zmizí a vědec náhle pocítí existenci sociálního vakua, navíc si až příliš dobře uvědomí úbytek svých sil. Řečeno poněkud hloupě, televizní seriály lze sledovat "stejně kvalitně" prakticky celý život, výkonnost v šachách nebo v programování je na věku podstatně závislejší.
(Zdroj této úvahy: G. H. Hardy: Obrana matematikova, Prostor, Praha, 1999, předmluva C. P. Snowa)
Poznámky na okraj:
– Výzkumy prováděné mezi americkými univerzitními profesory navíc ukázaly, že rozdíl mezi zkoumaným vzorkem a zbytkem populace s věkem naopak neustále stoupá. Protože tito pedagogové neustále intelektuálně pracují, mnohdy u nich ani s přibývajícím věkem neodchází k měřitelnému úbytku duševních schopností (postřeh, paměť atd.). Zájem o vědecké problémy a schopnost se aktivně podílet na jejich řešení tedy mohou vydržet až do smrti a paralela s vrcholovým sportem není na místě. (Možná by v této souvislosti stálo zato diferencovat jednotlivé obory: například matematika může stáří připravit o jeho schopnosti spíše než egyptologa)
– Pokud vědce postihne úbytek tvůrčích sil např. ve věku kolem 60 let a náhle pocítí záchvat osamělosti, lze jej upozornit na to, že v seznamovacích inzerátech v kategorii seniorů výrazně převažují nabídky žen (autor poznámky Petr Bakalář)
