V teorii relativity i kvantové fyzice se s časem dějí různé podivnosti. Pořadí událostí závisí na pozorovateli a určení časového okamžiku podléhá neurčitosti. Nicméně kauzality se to netýká, alespoň zde zdravý rozum platí dál. Pokud událost A způsobuje událost B, nemůže současně platit opak, příčina je něco jiného než následek.
V nové interpretaci/formulaci kvantové mechaniky ale přijdeme i o tuto oporu se a neurčitost se vztahuje i na kauzalitu. Představit si to prý lze takto: do místnosti vstupují Alice a Bob a vždy zanechají zprávu reagující na zprávu předchozí. Nicméně oba scénáře mohou být superpozici: „Alice vstoupí do místnosti první a zanechá zprávu Bobovi“ a „Bob vstoupí do místnosti první a zanechá zprávu Alici“. Oba si tak prý mohou přečíst část zprávy, kterou napsal ten druhý. Pořadí událostí/kauzalitu můžeme prý chápat jako fyzikální veličinu, a tudíž i pro ni platí neurčitost.
Jak ovšem autoři celé myšlenky připouštějí, zatím v přírodě nebyl objeven žádný systém, kde bychom mohli tyto jevy pozorovat. A kde bychom vůbec měli „superpozice kauzality“ hledat?
„Quantum correlations with no causal order“ Ognyan Oreshkov, Fabio Costa, Caslav Brukner. Nature Communications. DOI: 10.1038/ncomms2076
Zdroj: Phys.org
