Student World

pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku

Tento jev by mohl způsobovat jinak obtížně vysvětlitelné vlastnosti magnetického pole planety.

S popsanou myšlenkou přišli vědci z University of Illinois a Case Western Reserve University. Teorie byla zveřejněna v dubnovém vydání Geophysical Research Letters. Vědci se pokusili svůj model ověřit i laboratorně, když simulovali podmínky, které předpokládáme v nitru Merkuru.
Už od 70. let na základě výsledků sondy Mariner 10 víme, že Merkur je kromě Země jediná z terestických planet, která má vlastní magnetické pole, i když asi 100krát slabší než v případě Země. Co toto pole způsobuje bylo až dosud hádankou.
V jádře Merkuru je kromě železa obsaženo také hodně síry, která snižuje bod tání železa a tím také nějak přispívá k magnetickým vlastnostem planety. Měření rotace planety vede k názoru, že jádro Merkuru by mělo být tekuté.
Nový model předpokládá, že na vnějším okraji jádra, kde je nižší teplota, kapalná směs železa a síry tuhne, respektive se dělí, železo z ní „vypadává“ a tvoří kulové vločky. Ty mají větší hustotu a pomalu se tekutou sírou a směsí síry a železa propadají do nitra planety. Přitom v kapalné fázi dochází ke vzniku proudění, které je vlastní příčinou magnetického pole planety. U Marsu, Venuše nebo měsíců terestických planet k podobnému jevu nedochází.

Zdroj: ScienceDaily

Poznámka: Za uvedených teplot asi nelze předpokládat, že by spolu síra a železo chemicky reagovaly a vytvářely stabilní sloučeniny?

autor Pavel Houser