Mléčná dráha, galaktický domov našeho Slunce, vznikla zhruba miliardu let po velkém třesku z obrovského oblaku prvotního plynu. Po chemické stránce šlo téměř výlučně o vodík a helium v poměru zhruba tři ku jedné, jen s malými příměsemi deuteria a lithia. Dnes, po dvanácti až třinácti miliardách let své další evoluce, vesmír obsahuje zhruba dvě procenta ostatních přirozeně se vyskytujících těžších prvků periodické tabulky, jedná se však již o produkt jaderných reakcí, jež probíhaly ve středech dávných hvězd.
Po završení zářivé kariéry zejména masívnějších hvězd se takto vyrobené těžší chemické prvky promíchají s okolním kosmickým materiálem. Další generace hvězd – k níž patří i Slunce se svými planetami – již tedy vznikají z chemicky obohacené hmoty.
Devítičlenná skupina astronomů vedená N. Christliebem z Hamburger Sternwarte nyní podle časopisu Nature oznámila objev hvězdy, jež se prakticky celá skládá pouze z vodíku a helia. Má nejnižší doposud známý obsah těžších prvků, na úrovni pouhé 1/200 000 jejich obsahu ve Slunci. Je to dvacetkrát nižší hodnota, než jakou činil dosavadní rekord.
Jedná se o hvězdu označenou HE 0107-5240, která leží v jižním souhvězdí Fénix, přibližně 36 tisíc světelných let od Slunce. Patří mezi takzvané obry, ač její hmotnost dosahuje jen asi 80 procent hmotnosti Slunce. Její statut jako objektu s velmi nízkým obsahem těžkých prvků byl zjištěn menším dalekohledem se širokým zorným polem na oddělení Evropské jižní observatoře v chilské La Sille.
Další pozorování prováděná citlivým spektrografem na velkém dalekohledu VLT KUEYEN s průměrem zrcadlového objektivu 8,2 m na oddělení Evropské jižní observatoře Paranal, taktéž v Chile, prokázala, že se v tomto ohledu jedná o novou rekordmanku. Astronomové si jejího objevu velmi cení, neboť se jim tak, obrazně řečeno, dostává do rukou prakticky "neznečištěný" vzorek látky z velkého třesku.
Poměrně nízká hmotnost HE 0107-5240 též vyvrací dosavadní názory vyplývající z teoretických propočtů, že krátce po velkém třesku se z chemicky primitivního materiálu mohly utvářet pouze masívní hvězdy, neboť vznik těch méně hmotných vyžadoval přítomnost těžkých prvků, dostatečně ochlazujících prvotní plyn. Příroda zjevně našla způsob, jak to zařídit i bez nich.
Převzato se svolením redakce http://www.ihned.cz, článek původně vyšel ve vědecké rubrice Hospodářských novin.
