Ani v době před asi 4 miliardami lety, kdy se na povrchu Rudé planety celkem běžně vyskytovala voda v kapalném skupenství, nebyl Mars z hlediska života nijak pohostinným místem. Kapalná voda je sice pro pozemský život nezbytná, ale ne jakákoliv. Stále zde jsou určité hodnoty pH, slanosti nebo teploty, které život – alespoň pozemského typu – vylučují. I když si lze představit, že se nějaké extremofilní organismy takovému prostředí přece jen přizpůsobí, není to místo pro vznik života.
Problémem marsovských řek a mělkých moří byly podle nových zjištění i v nejlepší době Rudé planety soli. I před 4-3,5 miliardami let šlo spíše o hustý a kalný slaný lák – takové výsledky alespoň vyplývají z analýzy tehdejších marsovských hornin, především usazenin síranu hořečnatého (šlo o vzorky opatřené vozítkem Opportunity). Výzkum provedli na dálku spektrální analýzou vědci z Harvardu a univerzity Stony Brook.
Téměř nasycený slaný lák už může jen obtížně sloužit jako prostředí pro biologické procesy, voda zde není "volná". ScienceDaily i New Scientist uvádějí pro představu stupnici "aktivity" vody – čistá voda má aktivitu 1 a s množstvím rozpuštěných látek tato aktivita klesá. Pozemské organismy zvládnou i v případě extrémních choutek aktivitu kolem 0,85 (výjimečně i nižší), což je horní hranice vlastností marsovské vody (dolní může být podle odhadů až 0,5, to ale nejspíš odpovídá už vysychajícím vodním plochám). Marťanská voda byla tehdy nadto hodně kyselá a už tehdejší prostředí Marsu bylo podle všeho značně oxidační. Zase nic, čemu by se nedalo přizpůsobit, ale není to místo pro vznik života.
To samozřejmě neznamená, že zde nějaký život existovat nemohl, ale musel by svou biochemií být výrazně odlišný od pozemského. Viz i úvahy o tom, že se zde nějak uplatnil peroxid vodíku (Marťanský život a peroxid vodíku). Samozřejmě je možné, že v nějaké jiné době nebo na nějakém jiném místě Marsu byly podmínky lepší, jenže zkoumané vzorky hornin pocházejí z oblasti Meridiani Planum – a ta se přitom pokládá za příklad jednoho z vůbec nejvlhčích míst. Analýza obdobných usazenin z jiných míst Marsu včetně marťanských meteoritů dává životu ještě méně nakloněné výsledky.
Článek, podle něhož se Mars tedy ani v dávné minulosti nepodobal Zemi, vyšel v časopisu Science.
Zdroj:
ScienceDaily
New Scientist
Viz také:
Pokus odhalit život na Marsu v magnetitu
Pátrání po životě na Marsu podle optických izomerů
Řeky na Marsu vyschly před miliardami let
