Student World

Od doby, kdy Werner Heisenberg napsal svoji knihu "Fyzika a filosofie", již sice uplynulo více než čtyřicet let (a netřeba dodávat, co to znamená ve fyzice), přesto je však zajímavé se podívat, jak vidí vztah kvantové fyziky k dalším přírodním vědám objevitel principu neurčitosti.

Heisenber definuje následující "uzavřené" systémy. Jako první newtonovskou mechaniku, jako druhou teorii tepla a termodynamiku. Třetím je podle něj speciální teorie relativity, čtvrtým kvantová teorie.
Obecnou relativitu autor ještě nepočítá, protože předpokládal, že teorie se ještě nějak změní (otázkou je, nakolik měl v tomto bodě pravdu a nakolik se zakladatelé kvantové teorie naopak nesnažili ukázat na neúplnost Einsteinových myšlenek, podobně jako on sám pokládal za neúplnou kvantovou teorii). Newtonovská mechanika nám odpadá jako mezní případ speciální relativity (eventuálně jako mezí případ kvantové fyziky).
Problémem je termodynamika. Ta sice lze spojit s dalšími systémy (podle Heisenberga nejlépe s kvantovou teorií), přesto však nelze jednoznačně říct, že by v ní "byla obsažena".
Vztah mezi jednotlivými fyzikálními teoriemi samozřejmě prošel od 50.let, kdy byla Heisenbergova kniha napsána, dalším vývojem, směřujícím k hledání "teorie všeho". Nás dále bude zajímat, jaký je pro Heisenberga vztah mezi fyzikálními teoriemi a biologií. Heisenberg si v první řadě všímá toho, že termíny užívané v biologii (buňka, orgán, organismus…) mají poměrně vágní kvantitativní charakter, zde však došlo k určitému posunu.
Zajímavější je z dnešního pohledu další Heisenbergova otázka, zda se totiž zvláštnosti živé přírody dají získat z fyzikálních principů přidáním jediného dalšího faktoru, a to sice dějin.
Pojem dějin (respektive jeho konkrétní vyjádření v evoluční biologii či genetice) je pro část biologů právě tím, co může vysvětlit složitost živé přírody. Heisenber sám si není jist, zda je tato konstrukce oprávněná, většina současných evolučních biologů by se však pod ni zřejmě byla ochotna podepsat (Jak upozorňuje Heisenberg, řešení problému má v tuto chvíli ale jen malý význam pro metody biologického zkoumání. Experimenty samozřejmě konstruujeme tak, jako by organismy prostě byly složité fyzikální a chemické systémy. Tato otázka se zmiňuje i v diskusích o biologickém strukturalismu či různých "hermeneutických" biologiích.).
Každopádně je velmi zajímavou otázkou, jaký je vztah pojmu dějin právě k termodynamice, která nám také jaksi "vypadávala" z dalších fyzikálních systémů. Termodynamika je přitom právě vědou o šipce času. Můžeme snad říci, že "dějiny" jsou podobně jako nelineární termodynamika vlastností určitých systémů daleko od rovnováhy?
Tyto otázky si Heisenberg samozřejmě mohl položit jen těžko, protože příslušné vědní disciplíny v době napsání jeho knihy téměř neexistovaly.

(Zdroj: Werner Heisenberg: Fyzika a filosofie, Aurora, Praha, 2000)

autor Pavel Houser