Chemie |
K zemním požárům samovolně dochází v uhelných slojích – a právě to je jeden z mála případů, kdy můžeme přímo pozorovat vznik nějaké horniny.
pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku
Přírodní sklo je věcí vcelku známou, ale přírodní porcelán? Existuje, můžeme ho najít u nás a s trochou štěstí dokonce i pozorovat přímo jeho vznik.
Porcelanit je hornina, která vzniká vypálením (především) jílů. Často hraje všemi barvami, a může se proto používat k dekorativním účelům na stavbách, některé kusy po vybroušení i ve šperkařství. Vznik porcelanitu vyžaduje teplotu 1100 C, které lze dosáhnout v přítomnosti magmatu nebo tzv. zemními požáry. Aktivní sopky u nás dnes nemáme, takže jsme omezeni na druhou možnost. K zemním požárům ovšem samovolně dochází v uhelných slojích – a právě to je jeden z mála případů, kdy můžeme přímo pozorovat vznik nějaké horniny.
Samovznícení sloje vyžaduje přítomnost kyslíku, tedy pokud je odkryta vrstva, která uhlí překrývá. K tomu může dojít přírodními procesy, těžbou v severozápadních Čechách nebo na Ostravsku jsme tomu trochu pomohli. Většina našich pocelanitů tedy vznikla až po zahájení průmyslové těžby, nejčastěji se utvořily v posledních 50 letech.
Vrstvy porcelanitů vypadají jako zvrásněné – to proto, že z jílové suroviny při zahřátí uniká velké množství vody a hornina snižuje svůj objem. Jak popisuje profesor Ferry Fediuk: „Je to fascinující pohled: prasklinami ve vypalujícím se jílu stoupá modravý štiplavý kouř, se sykotem uniká z jílu pára, pozorujeme jeho smršťování a postupnou barevnou změnu.“
Mimochodem, z porcelanitu byly postaveny hradby středověkého Duchcova a pro výrobu nástrojů se tato hornina používala již v neolitu.
Zdroj: Ferry Fediuk: Hovory s kamením, Mladá fronta, Praha 2007
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.