Student World

Pěstování rostlin s sebou nese značné výhody. Fungují díky fotosyntéze jako recyklátory, tedy přeměňují vydechovaný CO2 zpátky na kyslík. Při delších výpravách mohou poskytnout nezbytné vitamíny. Mohou růst z fekálního odpadu, což je méně nechutné, než ho zpracovávat a posléze konzumovat jinými prostředky. Jinak to ale při delších výpravách asi nejde, každý kilogram se počítá, takže maximum potravy by mělo být možné vytvářet až v průběhu mise.

Hlavní požadavek na rostliny vhodné do kosmu je právě schopnost rychlé fotosyntézy a dále nenáročnost na prostor i péči.

Vítězi jsou údajně hlávkový salát, špenát, mrkev, rajčata, cibule, ředkvičky, papriky, jahody a zelí. Tolik alespoň bylo oznámeno na konferenci American Chemical Society v Denveru.

Zdroj: The Register

Poznámky:

– Pokud se plánuje pěstování rostlin během mise k Marsu, vzniká i otázka: co by mohlo růst i přímo na Rudé planetě, respektive jen s minimální ochranou v provizorním skleníku? Viz také:

První květy vypěstované na Měsíci, Zemědělství na Měsíci

– Gagarin prý při prvním výstupu člověka do kosmu konzumoval kaviár.

– Pokud jde o rychlost pohlcování CO2, nebyly by rychlejší jednobuněčné řasy? (i nenáročnější na prostor/technologii; do poživatelného stavu by se zelená hmota uváděla až dodatečně)

– Mohly by třeba rostliny nakonec raketu zarůst? (viz scifi román Nonstop)

autor Pavel Houser