Student World

Trojice astrofyziků se domnívá, že intenzita dopadu kosmických paprsků může mít zásadní vliv na dlouhodobé klimatické změny na Zemi.

Kosmické záření, což jsou vysokoenergetické částice dopadající na Zemi z kosmického prostoru (viz např. článek Bruno Rossi a kosmického záření http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/D344267270B23006C1256E970049004B?OpenDocument&cast=1), nepřestává poutat pozornost vědců. Tento měsíc se trojice renomovaných fyziků, Jasper Kirkby z CERNu, Augusto Mangini z Univerzity v Heidelbergu a Richard Muller z Kalifornské univerzity v Berkley, vyslovila zajímavou hypotézu, že chladné periody pleistocénních ledových dob byly způsobeny právě zvýšenou intenzitou kosmického záření, přesněji řečeno jeho působením ve vrstvách zemské atmosféry.

Kirkby a jeho kolegové pro svou teorii předložili důkazy, jimiž jsou vzorky obsahu izotopu berylia-10 v usazeninách ve velkých hloubkách oceánů. Měření množství tohoto izotopu podle nich odpovídá popsaným geologickým cyklům, v nichž by se mohly objevovat „ledové doby“. Izotop berylia-10 vzniká, když kosmické paprsky interagují s částicemi v zemné atmosféře. Poté se tyto izotopy berylia dostávají k zemskému povrchu a jejich výskyt lze pozorovat v usazeninách na dně moří či v ledovcích. Kirkby se svými spolupracovníky hodlají svou hypotézu podložit na základě nových, přesnějších experimentů. První z nich spočívá v umístění orbitálního modulu se zařízením, jež bude s velkou přesností sledovat, jak se mění síla a směr magnetického pole Země. Druhý experiment opětovně přeměří množství izotopu berylia-10, tentokrát jeho obsah ve stalagmitech v severním Ománu a v rakouských Alpách.

Myšlenka, že kosmické paprsky mohou způsobovat klimatické změny, není nová. V roce 1997 dánští vědci Henrik Svensmark a Eigil Friss-Christensen z Dánského ústavu pro kosmický výzkum (Danish Space Research Institute) předeslali, že vysoká intenzita kosmických paprsků může mít vliv na tvorbu oblaků a tudíž i ochlazení. To platí i pro opačný pohled, malá intenzita vede k oteplení.

Hypotézu o „ledových cyklech“ vyslovil poprvé srbský astrofyzik Milutin Milanković v roce 1912. Milanković napsal, že doby ledové mohou být způsobeny pravidelnými cykly určenými v závislosti na intenzitě slunečního záření na Zemi (viz stránka Milankovitch Cycles in Paleoclimate http://deschutes.gso.uri.edu/~rutherfo/milankovitch.html).

Více informací:

The glacial cycles and cosmic rays
http://arxiv.org/abs/physics/0407005

Augusto Mangini Home Page
http://geopal.uni-hd.de/Promotion/research.html

Glacial Processes
http://www.physicalgeography.net/fundamentals/10ae.html

autor Jan Kapoun