Lidé dokážou řešit menší úlohy TSP (travelling salesman problem) velmi dobře, ale jak si vedou zvířata? Otázku si položil v roce 1973 Emil Menzel, když zkoumal skupinu šimpanzů. Menzel našel geniální způsob, jak zvířata přimět, aby hledala dobrou cestu (zvířata totiž neocení ani eura, ani samolepky). Experiment začíná tak, že šest šimpanzů se umístí do klece na kraji pole. Cvičitel poté vezme jedno zvíře z klece a provádí ho po poli, zatímco asistent skryje – ale tak, aby to zvíře vidělo – na libovolně zvolených místech osmnáct kusů ovoce. Zvíře se vrátí zpět do klece a po dvou minutách se vypustí všech šest šimpanzů. První zvíře si vzpomene na místa, kde je schované ovoce, a sebere je mnohem rychleji než ostatní, náhodně pobíhající šimpanzi.
Bido, jeden z šimpanzů ve studii, zvolil trasu zakreslenou na obrázku 10.7. Bido začal v bodě označeném „Start“ na okraji pole a skončil v bodě označeném „Cíl“. Šipky znázorňují směr pohybu. Šimpanz nenašel čtyři kusy ovoce, ale celkem vzato ukázal Bido mimořádnou schopnost nalézt dobrou trasu, zvlášť když uvážíme, že hledal jen po paměti.
V dalších experimentech se používali také kočkodani, opice, kosmani a krysy. Ve všech případech se jednalo o prostorové úlohy, v nichž zvířata hledala kousky potravy. Jiný přístup byl zvolen ve studii s holuby, kterou provedl Brett Gibson z Univerzity v New Hampshiru. V tomto případě byli ptáci trénováni tak, aby klováním označili hamiltonovskou cestu mezi body na dotykové obrazovce. Jakmile holub označil všechna města, dostal za odměnu zrní. Holubi vybírali podstatně kratší cesty, než by byly ty náhodně zvolené, ale naopak delší než ty, které vybere algoritmus nejbližšího souseda. V další části pokusu proto dostali holubi odměnu, jen když našli lepší cestu. A fungovalo to.
Při každé z těchto studií umožnila jednoduchost zadání problému uspořádat netriviální experimenty, takže jim poskytly příležitost vyzkoušet na jednotlivých úlohách TSP kognitivní schopnosti i prostorovou orientaci různých živočišných druhů.
Tento text je úryvkem z knihy:
William J. Cook: Po stopách obchodního cestujícího – Matematika na hranicích možností
Dokořán, 2012
O knize na stránkách vydavatele
