Student World

—oznámení České nukleární společnosti

Jaderná energetika nyní prožívá svoji renesanci. Mnoho zemí obnovuje svůj jaderný program a další o tom uvažují. V době rostoucích obav ze skleníkových plynů a klimatických změn se jaderné reaktory zdají být východiskem, a to nejen pro pokrytí celosvětově rostoucí poptávky po elektrické energii.

Již po desetiletí jsou jaderné reaktory srdcem ledoborců, které udržují volný průchod ledovými poli lodní dopravě severomořskou cestou kolem poloostrova Tajmyr na severu Sibiře. V únoru letošního roku byl dokončen ruský šestý a zatím největší ledoborec třídy Arktida, který nese jméno „50 Let Pobedy“ (50 let vítězství). Absolvoval dvoutýdenní zkušební plavbu ve Finském zálivu a Baltickém moři. Loď má délku 159 metrů, šířku 30 metrů je poháněna dvěma jadernými reaktory OK-900 o výkonu 171 MW a může lámat led až 2,8 metru tlustý. Rusko počítá s flotilou šesti až 10 těchto ledoborců, kterou využije v příštích 20 letech při průzkumných a dalších pracích v arktických mořích.

Novinkou naproti tomu bude využití jaderné energie při těžbě ropy v Kanadě. Tato země má totiž velké množství stále cennější suroviny uloženu v dehtových píscích. Pro její těžbu ale používá energeticky náročné technologie, které navíc zvyšují emise oxidů uhlíku. V kanadské provincii Alberta proto připravují projekt elektrárny s dvěma těžkovodními reaktory za 5,5 miliardy kanadských dolarů (4,7 miliardy amerických dolarů). První ze dvou reaktorů má být zapojen v roce 2016, druhý následující rok. Předpokládá se nejen výroba elektrické energie pro lokální spotřebu, ale i potřebné páry na uvolnění bitumenu z písku, a také na výrobu vodíku pro technologické účely ve zpracovatelském závodě prostřednictvím vysokoteplotní elektrolýzy.

Hrozba klimatických změn a vzniku rozsáhlých území zasažených suchem motivuje mnoho přímořských zemí k využití jaderné energie na odsolování mořské vody. Nedostatkem pitné vody již dnes trpí pětina populace planety. Odsolováním se nyní připravuje ve světě kolem 30 miliónů kubických metrů pitné vody denně ve zhruba 12 500 závodech, nejčastěji metodou reverzní osmózy, která je relativně nejlevnější, nebo také destilací, která poskytuje nejčistší pitnou vodu. Přesto jde o velmi nákladnou záležitost, například Saúdská Arábie tímto způsobem utratí čtyři miliardy dolarů ročně. Jadernou energii k těmto účelům již používají například v Kazachstánu nebo v Japonsku. Nyní však mnoho zemí v severní Africe a v Asii připravuje obdobné projekty, nechtějí totiž spalovat fosilní paliva a zvyšovat tak emise skleníkových plynů. Láká je také kogenerace elektrické energie. Jaderné reaktory budou srdcem technologie, která má být efektivní u menších závodů od 80 tisíc do 100 tisíc kubických metrů vody denně a u větších 200 tisíc až 500 tisíc kubických metrů vody denně. Nové projety vznikají například v Jižní Koreji pro využití v Indonésii, ale také v Číně, Rusku, Pákistánu, Tunisku, Maroku a Alžírsku.

Zdroj: webové stránky WNA
http://www.csvts.cz/cns

autor Václav Hanus, prezident ČNS