Student World

Tento článek je věnován desátému Evropskému kongresu skeptiků ( http://sisyfos.hyperlink.cz/10esc ), který se konal začátkem tohoto září (7-9) v Praze, v budově Akademie věd na Národní 3 (pod záštitou AV ČR) a jehož hlavním pořadatelem je Český klub skeptiků – Sisyfos ( http://www.fi.muni.cz/sisyfos/ ).

Motto: "Pravdě nelze učiniti větší službu, než zbaviti ji věcí falešných." ISAAC NEWTON

Být k něčemu skeptický znamená o tom pochybovat a analyzovat to (řecké "skópein" – pozorovat). Umírněně skeptický přístup je jádrem moderní přírodovědy, která podrobuje veškerá možná tvrzení i samu sebe neustálému pochybování a konfrontování s možnými logickými rozpory. V této konfrontaci však také nalézá maximální možnou jistotu, díky které jsou principy, které po tomto "očištění" zbydou, velmi spolehlivé a lze na nich téměř neomezeně stavět. Zde ponechme stranou jiné, avšak bohužel u nás dosud mnohem známější významy slova "skepse", které souvisejí s pojmy jako "pesimismus", "relativismus" a "nihilismus".
Hlavně antická filosofická skepse, která zacházela až do krajnosti pochybování úplně o všem, u nás "opanovala" většinu hesel v "oficiálních" českých slovnících a vytěsnila skoro úplně význam současné, moderní vědecké skepse, která je vlastně kritickým racionalismem, znovuzrozeným v souboji s expanzivním náboženským dogmatismem a pověrčivostí obecně v době osvícenství a tehdejšího rozmachu novověké vědy. Moderní skepticismus nemá tedy skoro nic společného s filosofickým relativismem starých Řeků. Zde, abychom nezabíhali do detailů, odkažme na článek doc. Zlatníka "O skepsi a skepticích" z Neviditelného psa ( http://pes.internet.cz/veda/clanky/199.html   ) a zpravodaje Sisyfos č. 2/2000, který se zabývá zejména obecnou problematikou skepticismu v historii.
Teď se věnujme konkrétně současnému skeptickému hnutí a jeho významným představitelům. Současné skeptické hnutí se zabývá hlavně těmi komponentami lidské kultury, v nichž se objevují podobné ambice jako má věda, tj. vynášet kategorické univerzální soudy, avšak bez stejného vnitřního standardu spolehlivosti a prověřenosti kritickou oponenturou, která je ve vědě běžná (samozřejmě pouze v oblastech, kde je to možné, nezabývá se výsostnými oblastmi umění, politiky, náboženství a ryzího subjektivna vůbec). Nastoluje požadavek rovných podmínek pro všechny hlasatele takovýchto tvrzení a koncepcí, protože formální možnost říkat cokoliv bez odpovídajícího důkazu, která je dnes často považována za znamení demokracie a tolerance, vede k nerovnoprávnosti v postavení těchto tvrzení – např. fyzik a astrofyzik, jehož faktické závěry se opírají o přesná dlouholetá pozorování na dokonalých přístrojích a o náročné teoretické analýzy, oponované jeho kolegy z celého světa, je médii prezentován často na stejné či ještě nižší úrovni, než astrolog a psychotronik, který může vystoupit zcela bez důkazů se sebeobskurnějším a sebeneobvyklejším vyhlášením, doslova na místě "vycucaným z prstu". Že jde o zásadní devalvaci hodnot a lidského úsilí, je nasnadě. Může jít však také o úpadek lidské civilizace či konkrétní společnosti. Proto jedním z principů, prosazovaných moderními skeptiky je, že "Mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné důkazy". A proto také klíčovou oblastí činnosti moderního světového skeptického hnutí, jehož součástí je i český Sisyfos, je monitoring a analýza snadné víry (věr) v různé paranormální jevy, protože nejde o nic jiného, než o (post)moderní formu "staré známé" pověrčivosti a předsudků s ní spojených, zabíhajících do domény objektivní přírodovědy. Nyní se věnujme krátce srovnání postavení skeptického hnutí ve světě a u nás. Např. v USA je pro významné vědce a publicisty z oblasti vědy vcelku samozřejmé, že zastávají veřejně stanovisko racionální skepse a řadu z nich najdeme i v organizaci CSICOP (Committee for the Scientific Investigation of Claims of the Paranormal – http://www.csicop.org /) – viz dále. V Čechách je klub Sisyfos z neinformovanosti někdy považován za jakousi českou anomálii, spjatou s postkomunistickým vývojem a s relikty tzv. "materialismu". Někdy je ovšem vystaven i cílené diskreditační kampani ze strany především postmodernisticky orientovaných novinářů, preferujících de facto nevědecké a iracionální přístupy oproti vědě, někdy i přímo pseudovědu jako takovou (články tohoto typu se objevily např. v Reflexu a v Lidových novinách). K této diskreditační vlně se někdy kupodivu připojuje i jistá část redakce a někteří autoři z okruhu přírodovědeckého časopisu Vesmír. To je věc zcela neobvyklá na Západě, nestalo se zřejmě nikdy, že by proti skeptickým organizacím psaly časopisy typu Scientific American, Nature nebo Science. Domnívám se, že je to příznačné pro slabé postavení vědy u nás a českou anomálií není činnost klubu Sisyfos, ale je jí spíše rozsah této snahy ho zdiskreditovat, kterou lze jinak pochopitelně z kruhů, podporujících přímo či nepřímo pseudovědu, očekávat všude na světě. Sisyfos je členem Evropské rady skeptických organizací ECSO (European Council of Skeptical Organisations, http://www.ecso.org  ), kterou byl také pověřen pořádáním letošního, desátého Evropského skeptického kongresu ( http://sisyfos.hyperlink.cz/10esc  ). Na tento kongres přijedou pochopitelně i zástupci nejstarší současné světové skeptické organizace, a sice amerického CSICOPu, který vznikl v roce 1975.

Příště: Významní američtí skeptici a členové CSICOP.

autor Pavel Vachtl