Student World

Byla by naše země nebýt činnosti člověka pokryta lesem? Složitá otázka, na kterou lze odpovědět mnoha způsoby.

Především, v dobách ledových byly Čechy studenou subarktickou stepí, územím nacházejícím se na samém okraji ledovce. Teprve po skončení glaciálů a příchodu tzv. neotermálního klimatu (cca před 12 000 lety) zarostla naše země lesem. Jednotlivá období byla přitom charakterizována různými převládajícími dřevinami (především v závislosti na množství srážek). Tak u nás rostl určitý typ lesa v období označovaném jako atlantik, výrazně jiný zase v tzv. boreálu.
Les začali mýtit už první zemědělci, kteří samozřejmě potřebovali půdu pro svá pole. Nicméně je pravděpodobné, že les vypalovali dokonce už jejich předchůdci, tedy lidé žijící v době mezolitu (na našem území cca 10 000 – 5 000 př. n. l.). Do bezlesí se totiž stahuje zvěř a také zde vyroste řada rostlin, které mohou člověku sloužit za potravu (Zdroj: Jiří Sádlo, David Storch: Biologie krajiny — Biotopy České republiky, Vesmír, Praha, 2000). Les tedy začal být mýcen vlastně souběžně s dobou, kdy se na našem území objevil.
Některé oblasti na našem území nebyly zřejmě zalesněny vůbec nikdy. Jedná se vesměs o místa nějakým způsobem extrémní (skály, sutě, naváté písky, rašeliniště). Na nich se po celou dobu zachovala i původní stepní vegetace ledových dob, která se posléze začala šířit i na místa, která odlesnil člověk.
Kromě odlesňování probíhal ovšem i opačný proces: zarůstání některých oblastí lesem. Lze například předpokládat, že v době příchodu Slovanů byly České země prakticky neosídleny a Slované přišli téměř do "vzduchoprázdna" (germánské kmeny se vesměs hnuly směrem k jihu v době zhroucení starověkého Říma a stěhování národů). V té době tedy frekvence lesu na našem území opět stoupla, byť se mnohdy jednalo o les sekundární, jehož složení se od "původního" mohlo poněkud lišit.
Od středověku jsou pak lesy samozřejmě i záměrně vysazovány člověkem, přičemž druhové složení se v takovém případě samozřejmě také liší od původního.
Lze tedy zhruba shrnout, že již přibližně 7 000 let, tj. od příchodu prvních zemědělců, nenajdeme s výjimkou horských oblastí v této zemi nic, co by se dalo označit za "původní" krajinu. To vyvolává nejeden problém: Pokud například rekultivujeme oblast po důlní těžbě, zůstává otázkou, do jakého stavu vlastně chceme krajinu přivést. A je lépe nechat vytěžený lom nechat zarůst sám, nebo provádět další zásahy?

Ono je s lesy vůbec celé dosti složité: Dnes jsou například tropické pralesy vydávány za nejdůležitější ekosystém celé planety. Jenže: v ledových dobách, kdy bylo na celé zemi chladněji, takový ekosystém prakticky neexistoval (A mimochodem: Pokud máme věřit Lovelockovi a jeho Gaie, pak jsou ledové doby zdravějším stavem pozemského ekosystému než dnešní teplejší klima). Podobě byla v pozemských dějinách i období, kdy v moři zcela chyběla tropická společenstva typu korálových útesů, tedy jakási oceánská obdoba tropických pralesů. Proto dnes existují i názory, že z hlediska homeopatických procesů pozemské biosféry mají větší význam než tropy oblasti mírného a subarktického pásu.

autor Pavel Houser