Student World

***oznámení České astronomické společnosti

Astronomický výběr z programu 16. Podzimního knižního veletrhu

16. Podzimní knižní veletrh se koná ve dnech 13.–14. října 2006 v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Podrobnosti o 16. podzimním knižním veletrhu a jeho programu naleznete na http://www.hejkal.cz/trh/. Letošním tématem veletrhu je Vesmír v nás a kolem nás. Téma veletrhu i doprovodný astronomický program odráží mj. mimořádnou událost letošního roku – 26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie, které se pod záštitou prezidenta republiky a dalších významných osobností konalo v srpnu v Praze. Česká astronomická společnost v Havlíčkově Brodě již po páté slavnostně udělí cenu Littera Astronomica za literaturu spojenou s astronomií.

Po celou dobu konání veletrhu

Stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství Aldebaran nabízí prodej knih, projekci, model marsovského vozítka z Lega na povrchu Marsu a také losování o fotografie vesmíru z významných světových hvězdáren.

Pozorování Slunce dalekohledem (zdarma). Za jasného počasí nabídneme návštěvníkům veletrhu, ale i kolemjdoucím pohled na Slunce přes filtry, kterými je možné pozorovat sluneční skvrny a protuberance. Pozorování se uskuteční po dobu veletrhu (v pátek 12 – 19, v sobotu 9 – 17) před Kulturním domem Ostrov. V případě zatažené oblohy předvedeme vlastnosti dalekohledu na pozemských objektech. Za deště se pozorování nekoná. Zajišťuje Jihlavská astronomická společnost.

Pátek 13. října 2006

13:30 – 15:00 autogramiáda laureáta ceny Littera Astronomica 2006 RNDr. Oldřicha Hlada na stánku České astronomické společnosti
16:00 slavnostní předání ceny Littera Astronomica 2006 na Staré radnici na náměstí, Havlíčkův Brod
16:15 přednáška laureáta ceny Littera Astronomica 2006 RNDr. Oldřicha Hlada „Několik slov o hvězdách“ na Staré radnici na náměstí, Havlíčkův Brod
20:30 (do cca 21:30) za jasného počasí večerní pozorování oblohy dalekohledy z náměstí v Havlíčkově Brodě (zajišťuje Jihlavská astronomická společnost), město na dobu pozorování pohasne!

Sobota 14. 10.2006

14:30 zahájení výstavy fotografií Naše hvězdárny v Muzeu Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Výstavu zahájí RNDr. Jiří Grygar, CSc. spolu s autorem Ing. Štěpánem Kovářem. Výstava potrvá do 22.10.2006.

V České republice má výstavba astronomických observatoří velkou tradici. Praha byla místem, kudy doslova kráčely dějiny astronomie, když se zde na počátku 17. století setkali významní astronomové Tycho Brahe a Johannes Kepler. Druhý jmenovaný v domě v Karlově ulici u Karlova mostu, definoval dva nebeské zákony o pohybu planet, fundamentální zákony nebeské mechaniky. O století později vznikla ve věži pražského Klementina první hvězdárna zásluhou prof. Josefa Steplinga. Ten ji vybavil přístroji z vlastních peněz a tím jakoby předznamenal, jak budoucí hvězdárny mohou vzniknou – pouze nebývalým úsilím zakladatelů. Na území České republiky bylo vystavěno přes 160 nejrůznějších typů hvězdáren. Předkládaný soubor fotografií představuje výběr z tohoto počtu tak, aby každý typ hvězdárny byl zastoupen. Výstava je součástí rozsáhlého architektonicko astronomického projektu zaměřeného na dokumentaci a sběr historického materiálu o mimořádném fenoménu – české hvězdárně. Kromě dokumentární hodnoty je tento soubor především ryzím svědectvím o neuvěřitelné vynalézavosti a schopnostech improvizace jejich tvůrců, svědectvím o mimořádném nadšení a píli při snaze pochopit alespoň část z nekonečného kosmu.

15:00 – 17:00 v Muzeu Vysočiny v Havlíčkově Brodě panelová diskuze na téma Astronomie po pražském valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (na témata Proč Sluneční soustava dále už jen s osmi planetami, Pohled na nejstarší hvězdy ve vesmíru, Česká astronomie v porovnání se zahraničím a další promluví účastníci 26. valného shromáždění IAU – moderuje a komentuje čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.)

Littera Astronomica

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2006 popularizátora astronomie RNDr. Oldřicha Hlada z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Slavnostní předání ceny se uskuteční v pátek 13. října 2006 od 16:00 h ve Velkém sále budovy Staré radnice na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě. Laureát při této příležitosti přednese přednášku „Několik slov o hvězdách“. Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.
Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti je určena k ocenění osobnosti, která svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie u nás. Littera Astronomica byla poprvé udělena v roce 2002 a jejími držiteli se dosud stali doc. Josip Kleczek z Astronomického ústavu AV ČR, Dr. Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR, Ing. Antonín Rükl z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a Ing. Pavel Příhoda také z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Cenu dotuje knihkupectví Kanzelsberger, a.s. (www.kanzelsberger.cz) a Společnost Astropis (www.astropis.cz).
Laureát převezme cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera a spisovatelky a ředitelky 16. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové.

RNDr. Oldřich Hlad se narodil 30.12.1934 v Praze. V roce 1951 přišel na hvězdárnu v Praze na Petříně a v roce 1952 se stal jejím demonstrátorem. Vystudoval matematiku a fyziku. V letech 1958 až 1961 působil jako středoškolský profesor těchto předmětů včetně astronomie na žateckém gymnáziu. V roce 1961 nastoupil jako samostatný odborný pracovník do pražského planetária, s nímž a pražskou hvězdárnou na Petříně spojil své životní poslání. Od roku 1965 do začátku 21. století byl ředitelem Hvězdárny hlavního města Prahy, později Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Externě přednášel na vysoké škole. Publikuje v populárních a odborných časopisech. Je spoluautorem či autorem scénářů pro výstavy (např. Johannes Kepler a Praha) a také scénářů k populárně vědeckým filmům. Podílel se na tvorbě učebnic, budování databanky a tvorbě mapových děl, pronesl nespočet přednášek a připravil řadu komponovaných pořadů. Je čestným členem České astronomické společnosti a členem Jednoty českých matematiků a fyziků.

Z knih zaslouží jmenovat především Vesmír jistot a otazníků (spoluautor) a Přehled astronomie (spoluautor). Rozsáhlou kapitolu pak tvoří mapy oblohy v mnoha vydáních a provedeních. Mapa oblohy bylo vydána 15 x včetně např. Německa, Polska, Maďarska a Holandska. Mezi významné počiny patří také Atlas coeli novus 2000.0, který sleduje tradici slavného Bečvářova atlasu.

autor