***oznámení AV ČR
Akademická Praha
Cyklus přednášek pro veřejnost Akademická Praha, který připravuje Akademie věd ČR ve spolupráci s Univerzitou Karlovou Praha, pokračuje ve středu 19. září 2007 přednáškou Každodennost starých Egypťanů. Dr. Hana Navrátilová z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK Praha v ní představí starověký Egypt jako svět lidských bytostí, jejichž život poznáváme z archeologických a písemných pramenů. Během 3000 let starověkých dějin se změnila tvářnost egyptské krajiny, vyvíjela se egyptská architektura, stejně jako literatura a též egyptský stát a náboženství. Práce archeologů odhaluje proměny módy, účesu a šperků, doklady hmotné kultury, od nábytku po kultovní předměty, vydávají i pohřební výbavy.
Přednáška docentky Jaroslavy Kalvové z Katedry meteorologie a ochrany prostředí Matematicko-fyzikální fakulty UK Praha Klima a jeho změny se koná 10. října 2007 a je určena všem, kteří se zajímají o změny podnebí a extrémy počasí. Přednášející se zaměří na pozorované změny klimatických charakteristik, současný stav modelování klimatu a na využití klimatických modelů pro scénáře změny klimatu v globálním měřítku i v oblasti ČR.
Přednáška Den a noc v geologické minulosti Země se koná 7. listopadu 2007 v rámci Týdne vědy a techniky 2007. Geologický horninový záznam poskytuje nejrůznější informace o teplotě moří a ovzduší, o obsahu kyslíku v atmosféře a ve vodě, o množství potravy pro živočichy, o dopadech meteoritů a planetek, o výbuších sopek. Posluchači se na přednášce Radka Mikuláše z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i., dovědí, že v horninách existuje také záznam světla a tmy, jaký je charakter tohoto záznamu a co nám prozrazuje o geologické minulosti naší planety.
Poslední letošní přednáška přenese posluchače na Křivoklátsko – studiu vegetace této oblasti se v letech 1979–2001 věnovali vědci z Botanického ústavu AV ČR, v. v. i. Jaké výsledky přinesl dlouhodobý výzkum, uslyší zájemci 12. prosince na přednášce docenta Jiřího Kolbeka Vliv člověka na diverzitu flóry a vegetace v chráněných územích: příklad CHKO a BR Křivoklátsko. Přednáška bude doplněná bohatým fotografickým materiálem.
Přednášky se konají každou druhou středu v měsíci v 17:00 h v místnosti 206 v budově Akademie věd ČR na Národní 3, Praha 1. Vstup je volný do vyčerpání kapacity sálu.
Nebojte se vědy
Příští týden 19. září 2007 začíná již 7. ročník tradičního cyklu přednášek „Nebojte se vědy“, který je určen především středoškolským studentům. Cílem je populární formou přiblížit mládeži zajímavé vědní obory.
Zářijová přednáška, která se výjimečně koná ve středu, má název Proč je lenochod pomalý a gepard rychlý aneb Proč nemůžeme ze sprintéra udělat vytrvalce. Může za to přítomnost různých typů svalových vláken? Přednášející dr. Tomáš Soukup z Fyziologického ústavu AV ČR, v. v. i., v ní bude hledat odpovědi na následující otázky: Kolik druhů svalů a typů svalových vláken existuje? Jak je řízena souhra pohybového aparátu? Jak je to s tréninkem u sportovců? Co se děje se svaly ve stárnoucím organizmu? Jak se liší hladký, srdeční a kosterní sval? Jak souvisí pohybový aparát se schopností získávat potravu?
Zájemce o genetiku zveme 9. října na přednášku Horizontální přenos genetické informace. Jedinečná genetická informace se předává z rodičů na potomky a tento přenos, donedávna považován za jediný, je označován jako vertikální. Vědci před více než sto lety prokázali, že některé organismy v sobě obsahují ještě jiné organismy s odlišnými genomy, které se do nich nemohly dostat od rodičů, ale nějakým způsobem přímo. Tento druhý způsob přenosu genetické informace byl nazván horizontální. O tom, co to znamená pro vědu a vědce, bude přednášet dr. Petr Šíma z Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i.
Poslední přednáška v letošním roce má název Voda v krajině a zájemci si ji mohou poslechnout v úterý 11. prosince 2007. Scénáře globální klimatické změny předpovídají pro náš region nárůst extrémních průtoků (povodně a sucha) a celkově sušší klima. Česká krajina však bohužel schopnost zadržovat vodu do značné míry ztratila vlivem intenzifikace zemědělství a vodohospodářských úprav toků. Jaká opatření zvolit? Výstavbu nových přehrad, nebo zadržování vody v půdě a v rozlivech v nivách? Jaké další celospolečenské problémy jsou s těmito strategiemi spojeny? Kvalita vody, pokles biodiversity, rekreace a estetická hodnota krajiny, mikroklima: také o tom bude přednášet dr. David Pithart z Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR, v. v. i.,.
Přednášky se konají každé druhé úterý v měsíci (kromě září) ve 14:00 h v budově Akademie věd ČR na Národní 3, Praha 1. V loňském roce se přednášek zúčastňovalo v průměru 130 studentů. Je o ně velký zájem, proto je dobré si předem rezervovat místa. Vstup na přednášky je volný do vyčerpání kapacity sálů.
