Student World

U příležitosti konání 2. ročníku Philips International Jazz Festival se nad Kongresovým centrem Praha vznášela během sobotního večera 5. listopadu 2005 osvětlená 6 metrová dálkově řízená vzducholoď se samonosnou konstrukcí, kterou sestrojila skupina 11 studentů strojní fakulty ČVUT sdružených pod názvem AirshipClub.com. Unikátní projekt si klade za cíl najít širší uplatnění moderní univerzální dálkově řiditelné vzducholodě v běžném životě. Jedinečnost projektu, který vedle RDC (Research and Development Center) a Ústavu přístrojové a řídicí techniky Fakulty strojní ČVUT podpořila také společnost Philips Česká republika, spočívá v možnosti provozu vzducholodě bez vizuálního kontaktu s použitím GSM komunikace.

Nešlo však o první vzlétnutí této vzducholodě. První pokus uskutečnili studenti již 1. 7.2005. Od té doby byla ve vzduchu celkem patnáctkrát, z toho dvakrát za finanční a materiální podpory společnosti Philips. „Zaujala nás nejen vlastní myšlenka řízení vzducholodi ale také manažerský přístup ze strany studentů. Od prezentace s představením projektu až po jeho finální realizaci jsme vedli velmi profesionální jednání. O to více nás těší úspěch vzducholodi a na ní navazujících projektů,“ uvedl Vít Hrabánek, obchodní ředitel divize Philips Semiconductors regionu Střední a Východní Evropy. „Pro příští rok jsem rozhodnuti projekt dále podporovat a uvažujeme o dalších možnostech využití vzducholodi nejen na akcích Philips,“ dodal.

Filip Kobrzek, který je vedoucím týmu studentů ve sdružení AirshipClub.com a v současné době je studentem doktorského studia na Fakultě strojní ČVUT, tvrdí, že od počátku měli na mysli sestrojit vzducholoď. „Asi jako každý kluk – i my máme vše co létá, notabene vzducholodě rádi, a proto byla pro nás volba projektu jednoduchá.“ V současné době sdružení spolupracuje například s VŠCHT a Českou Zemědělskou Univerzitou na možnosti snímkování polí a zemědělských porostů. Zajímavé je např. použití termovize k měření zaplevelení či napadení porostů. „Projekt Vzducholoď jsem využil i pro téma své doktorské práce, v níž je řešena otázka automatického rozpoznávání náledí a vlhkosti na vozovkách s využitím optických metod.“ Další člen týmu Petr Mareček pro změnu pracuje na doktorské práci na téma detekce vzniku požárů.

„Vzducholoď je unikátní projekt, který potvrzuje úroveň kvality odborného vedení i našich studentů a otevírá další možnosti k širší propagaci vědy a techniky na ČVUT v Praze,“ říká Prof. Ing. Jiří Bíla, DrSc., vedoucí Ústavu přístrojové a řídicí techniky Fakulty strojní. „Rádi bychom pokračovali ve využití vzducholodě jako platformy pro nové výzkumné projekty a také pro další experimenty se vzducholodí osazenou speciálními přístroji,“ dodává Prof. Bíla, který je také odborným garantem celého projektu.

V roce 2006 by se studenti ze sdružení AirshipClub.com rádi pokusili o získání grantu od Grantové agentury České republiky.

O vzducholodi

Konstrukce vzducholodě se skládá ze tří základních částí – balonu, křídel a gondoly. Balon obsahující plnicí plyn helium o objemu 10 m krychlových je nosným prvkem celé vzducholodě. Přetlak uvnitř balonu zajišťuje stálý aerodynamický tvar a zároveň dostatečnou pevnost a tuhost vzducholodě, neboť vzducholoď není zpevněna rámem. Na samonosný plášť vzducholodě jsou pak připevněny výškovky, směrovka a gondola. V gondole jsou umístěny hlavní pohonné jednotky (třífázové, střídavé elektromotory) s celkovým maximálním výkonem 0,7 kW. Dále jsou zde instalace tlakových snímačů k měření přetlaku v balonu a k přesnému určení výšky. K určení polohy slouží modul GPS a pomocí digitálního kompasu je možné zjišťovat azimut osy vzducholodě. Komunikace mezi vzducholodí a operátorem je zajištěna soupravou RC a nebo prostřednictvím služby GPRS s využitím mobilních sítí GSM. Více informací na http://www.airshipclub.com.

autor