Prý se tím nemyslí „tepelné záření“ (tedy infračervená oblast spektra), ale přenos tepla vedením (?). Otázkou tedy je, jaké detekční systémy by takto šlo zmást.
Odpovídající metamateriál je vyroben z mědi a křemíku, respektive křemíkového materiálu PDMS. Vedoucí výzkumného týmu Robert Schittny tvrdí, že klíčem k úspěchu je kombinace dobrého (měď) a špatného (PDMS) vodiče tepla. Měď má podobu tenkých plátků, křemík tvoří kolem maskovaného objektu prstencové struktury. Materiál pak vede teplo v různých směrech různě rychle, každopádně ale tak, že toto teplo (tj. neuspořádaný pohyb molekul) nijak neproniká dovnitř.
„Termodynamické metamateriály“ by mohly mít význam v elektronice; přesné řízení vedení tepla by např. mohlo minimalizovat přehřívání procesorů.
Zdroj: Phys.org
Na toto téma viz také: Technologie pro neviditelnost oklame i termokameru
