Student World

Elektromobilita – příležitost pro energetické firmy i pro lepší životní prostředí

***oznámení společnosti ČEZ

Doprava je po průmyslu dalším významným sektorem, na který se v blízké budoucnosti zaměří regulace znečištění životního prostředí. Již nyní je v jednání regulace letecké dopravy formou zatížení mimořádnými daněmi, automobilová doprava jistě nezůstane ušetřena. Lze tedy očekávat, že důraz na klimatické změny a celkový stav životního prostředí povede v odvětví, kde stále ještě dominuje ne příliš efektivní technologie spalovacího motoru, k významným změnám. Jedním z řešení bude např. využití elektřiny k pohonu v takzvaných elektromobilech.

Širší uplatnění elektromobilů v dopravě již začínají prosazovat evropská i světová města a regiony. Pro tyto snahy se vžil název „elektromobilita“. Velké evropské energetické společnosti tyto projekty podporují a investují peníze do prvních infrastrukturních konceptů v západoevropských městech (např. v Berlíně). Jde pro ně o velmi zajímavou obchodní příležitost. Takový koncept totiž obvykle obsahuje poskytnutí přístupu k infrastruktuře, která je pro elektromobily nezbytná, dále dodávky elektřiny koncovým zákazníkům, fakturace a doplňkové služby. Odborníci soudí, že zákazníky – příští uživatele elektromobilů – může přilákat jen široce pojatá, bezpečná, snadno dostupná a snadno použitelná infrastruktura.

Region střední a východní Evropy zatím zůstával v těchto projektech pozadu. To by se ale mělo v brzké době změnit. Skupina ČEZ se v souladu se svou strategickou vizí FutureMotion rozhodla aktivně podpořit koncept elektromobility v České republice. Kroky, které Skupina ČEZ v tomto směru podniká, se týkají podpory užívání elektromobilů, poskytování komplexních služeb s vazbou na distribuční síť ČEZ a také další podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Cílem je přispět k rozvoji zcela „bezemisní“ dopravy v České republice.

Seznamte se s elektromobilem

Elektromobil je vůz poháněný elektrickým motorem, který se napájí energií z dobíjecích baterií. Chemická energie baterií se transformuje na mechanickou energii, která se pak používá v pohonu automobilu. Při jízdě po silnici elektromobil neprodukuje CO₂, ani jiné emise.

Atraktivním typem elektromobilu může být vozidlo Fiorino Qubo italské firmy Micro-Vett SPA se sídlem v Imole poblíž Bologne. Jde o největšího italského výrobce elektromobilů a jednu z nejúspěšnějších evropských firem v tomto oboru.

Výrobu elektrických verzí vozů italských automobilek zahájila již v roce 1991. V současné době postupně uvádí do výroby novou řadu Fiorino Electric. Elektrické vozidlo pro čtyři až pět cestujících má hydraulické brzdy se systémy ABS a EBD, baterie typu lithium – polymer a může se nabíjet prostřednictví běžné zásuvky 230 V/16 A. Výrobce nabízí rozsáhlou volbu úprav vozidla včetně interiéru podle individuálních přání zákazníka.

Technické parametry

Nová vozidla Fiorino Electric italské firmy Micro-Vett byla představena i na letošní mezinárodní konferenci a výstavě EVS24 v norském Stavangeru, celosvětové prestižní oborové akci elektromobilů. Norský importér Go Green Holding upoutal pozornost veřejnosti demonstrací schopnosti těchto vozů, které ujely vzdálenost téměř 600 km z Osla do Stavangeru za půl dne. Na této trase byly simulovány dobíjecí stanice s rychlým nabíjením, rozmístěné ve vzdálenosti 120 až 130 km.

Výhody elektromobilů

Elektromobily nabízejí řadu výhod. Předně, při provozu nevypouštějí žádné emise škodlivých plynů (CO₂, NO_x apod.). Celkové emise CO₂ (se započtením emisí z výroby elektřiny) se liší podle způsobu výroby: při využití obnovitelných zdrojů či jádra se pohybují kolem 0,25 gramů na ujetý kilometr, současný energetický mix Skupiny ČEZ generuje 95 g CO₂/km. Běžné benzinové vozidlo vypustí na ujetý kilometr 164 gramů CO₂.

Nezanedbatelnou výhodou elektromobilů je i jejich levný provoz. Z hlediska uživatele jsou náklady na pohonné látky elektromobilů v přepočtu na kilometr již nyní levnější než u běžného auta na spalovací motor. Celkové náklady na provoz elektromobilů jsou srovnatelné s běžnými vozy a do budoucna lze očekávat jejich výrazné snižování (celkové náklady na provoz elektromobilů pozitivně ovlivní vývoj cen elektřiny a očekávané snížení nákladů na výrobu baterií). V mnoha evropských zemích existují také významné pobídky, například ve formě daní z emisí CO₂ u běžných aut se spalovacím motorem, nebo přímé pobídky na nákup. To vše představuje při používání elektromobilu ve srovnání s klasickým automobilem viditelné úspory nákladů. Důležitým parametrem je i nízká hlučnost elektromobilů a jejich pomalejší opotřebení.

Výzvy rozvoje

Zájemce o nový elektromobil zajímá především několik základních parametrů. V prvé řadě je to dojezdová vzdálenost, dále dostupná infrastruktura, cena elektřiny a baterií, daně a pobídky, segmenty, a také značka výrobce. Dnes ještě trápí majitele elektromobilů relativně nízká dojezdová vzdálenost (ve srovnání s klasickými vozy), vysoké náklady na baterie a jejich klesající kapacita v průběhu životnosti a nízká rychlost dobíjení vozidla. Na technologických řešeních se však intenzivně pracuje.

Současná obvyklá dojezdová vzdálenost elektromobilu je okolo 100 km, což umožňuje více než dvoudenní užití bez dobíjení. Jednou z hlavních podmínek pro navýšení dojezdové vzdálenosti jsou lehčí, výkonnější a dlouhodobě stabilní baterie. Při současných investicích do výzkumu se očekává, že li-iontové baterie budou poskytovat dostatečnou dojezdovou vzdálenost s přijatelnými náklady již v roce 2020.

Další z výzev je změna chování uživatelů elektromobilů v případě doplňování „paliva“. Zatímco běžné spalovací motory doplní palivo během několika minut, u elektromobilů je nutné počítat s delším časovým obdobím. Elektromobil může být nabíjen normálním nebo rychlým způsobem. Normální nabíjení trvá přibližně 4 až 6 hodin. Jeho hlavní výhodou je vysoká dostupnost díky tomu, že elektromobil může být dobíjen kdekoli, kde je k dispozici „běžná zásuvka“. Výrobní náklady normální dobíjecí stanice jsou nízké a také investice k modernizaci sítě jsou ve srovnání s rychlým dobíjením nižší. Normální nabíjení (např. doma) umožňuje vyrovnávání sítě tak, že se z připojených baterií elektromobilů uskladněná elektřina zpětně odčerpá. To umožňuje lepší zapojení obnovitelných zdrojů energie, mající za následek nižší emise CO₂. Rychlé nabíjení trvá pouze 10 až 15 minut. Jeho dostupnost je ale spíše omezená, nabíjení je možné pouze tam, kde se nachází speciální infrastruktura. Výrobní náklady na jednotku jsou vysoké a dodatečné investice na modernizaci sítě nutné, protože rychlé nabíjení více zatěžuje elektrickou síť.

Jednou z rozhodujících podmínek úspěchu elektromobilů je dostatečně rozsáhlá a dobře fungující síť dobíjecích stanic. Musí plnit několik klíčových požadavků zákazníků: výhodné a bezpečné použití i vysokou dostupnost (možnost dobíjet kdykoli a kdekoli). Široce rozšířená infrastruktura eliminuje obavy zákazníků, že uvíznou bez energie a bez možnosti dobytí. Pomáhá je přesvědčit o komfortu elektromobilů a zajišťuje, že elektromobilitu vnímají jako opravdovou možnost dopravy. Technologie dobíjecí infrastruktury se vyvíjí velmi rychle. Dobíjecí infrastruktura může být založena na různých výkonech – od 11 do více než 100 kW. Poskytovaný výkon určuje čas, který elektromobil potřebuje k dobytí.

V současnosti se uvažuje o čtyřech hlavních typech dobíjecích míst: doma, na pracovišti, u firemních zákazníků a na veřejných místech. Všechny z nich jsou založeny na předpokladu, že elektromobily budou dobíjeny v době parkování. Doma zákazníci nabíjejí převážně v noci a o víkendech v garáži. Běžná nabíjecí doba je obvykle delší než 4 hodiny, výhodou je využití nočních nižších tarifů elektřiny. Na pracovišti zákazníci parkují po dobu své pracovní doby několik hodin, a proto je normální doba dobíjení i v tomto případě dostatečná. U firemních (B2B) zákazníků, kde se předpokládá kratší parkovací čas (max. 3 hodiny), je možnost dobíjení kompenzována vyšší dobíjecí rychlostí. Podobně by měla být kratší parkovací doba kompenzována vyšší dobíjecí rychlostí také na veřejných místech. Ačkoli se na těchto místech předpokládá nižší míra využití, dobíjecí místa na veřejných místech jsou vysoce důležitá pro účely zviditelnění (najít dostupná a atraktivní místa).

V neposlední řadě je pro rozvoj elektromobilů důležitý i jejich estetická stránka a značka. Výrobci automobilů v Evropě plánují zahájit sériovou výrobu elektromobilů již v roce 2011. O podíl na evropském trhu již dnes bojují takoví obři, jako jsou Renault-Nissan, Mitsubishi, Toyota a Daimler. Očekává se, že velká nabídka elektromobilů předních značek bude k dispozici již v roce 2012.

Evropská politická podpora

Evropské metropole a významné regiony dávají rozvoji elektromobility tu nejširší podporu. V současné době stojí sektor dopravy evropské ekonomiky před třemi hlavními výzvami: snížit emise CO₂, zlepšit kvalitu ovzduší a snížit závislost na ropě. Mnoho vlád na světě se snaží řešit tyto výzvy podporou užívání alternativních technologií pohonu méně náročných na spotřebu paliv. Proto byly vydány nové předpisy nastavující jednotlivé cíle (snížení emisí CO₂, zvýšení palivové účinnosti, snížení dalšíchemisí – NOx apod.), a dále sankce k prosazení těchto cílů včetně programů na podporu výzkumu a vývoje v daném oboru. Vlády a regiony stanovily nové daně a pobídky (jednorázové daně/pobídky, roční daně/pobídky, daně na paliva) a další místní opatření (dodatečné výhody pro technologie s nízkou spotřebou paliva, „poplatky z dopravní zácpy“ pro automobily překračující určitou hranici emisí CO₂).

Zavedení daně z CO₂ na automobily již implementovalo nebo oznámilo 15 členských zemí EU. V České republice zatím žádné významné instrumenty aplikovány nebyly. Očekává se však postupné přibližování k západoevropským zemím a daň z CO₂ na automobily i systém prémií budou pravděpodobně implementovány již v příštích letech. Zásadní dlouhodobý závazek vlády k podpoře elektromobility bude klíčovým činitelem vývoje českého trhu v budoucnu.

Zájem energetických firem

Evropský průmysl se připravuje na šanci uspět v soutěži o dostupný a provozně příznivý elektromobil. Již dnes je vývoj trhu velmi dynamický. Očekává se, že do roku 2012 automobilky nebo další specializované firmy (oboje se často označují zkratkou OEM) představí veřejnosti 25 zcela nových modelů elektrických nebo hybridních vozů, tj. vozů, které mají nejen elektrický, ale i tradiční spalovací motor. O infrastrukturu k provozu elektromobilů se ale musí postarat energetické společnosti. Pouze široce rozšířená, bezpečná, snadno dostupná a snadno použitelná infrastruktura může přilákat zákazníky. To je pro energetické společnosti velká výzva a zároveň i velká obchodní příležitost, kterou si nechtějí nechat ujít. Začínají již realizovat první projekty, a to od stanic na výměnu baterií, přes infrastrukturu umožňující rychlé dobíjení, až po půjčovny vozů, které slouží pro vyzkoušení technologie a nalezení optimálního obchodního modelu.

První kroky v tomto ohledu učinily i velké energetické společnosti, jako je francouzská EdF, nebo německá RWE, resp. italský Enel. V příštích letech vzniknou regionální sítě nabíjecích stanic, například 200 těchto stanice v nizozemském Amsterodamu, 500 stanic v hlavním městě Německa Berlíně, nebo 400 stanic v italských městech Milán, Pisa a Řím. K nejrychleji realizovaným projektům patří náhrada 50 procent automobilů pro veřejné služby v Monte Carlu již v roce 2011, nebo 30 procent automobilů státních služeb v městech Barcelona, Madrid a Sevilla ve Španělsku.

Projekt ČEZ

Skupina ČEZ dnes představuje svůj projekt e-mobility. Společně s prezentací elektromobilu jde hlavně o vysvětlení dlouhodobé vize tohoto projektu. Nicméně zcela konkrétní záměry existují i pro nadcházející roky. Jedním z nich je pořízení nejméně deseti elektromobilů, které budou zdarma poskytnuty operátorům veřejných nebo sociálních služeb. Již v tomto a v příštím roce se s těmito operátory uskuteční testování provozu zakoupených elektromobilů v reálném provozu.

V letech 2010 až 2013 Skupina ČEZ připraví dlouhodobý obchodní model svého podnikání v tomto novém segmentu a vybuduje pro něj příslušnou infrastrukturu. Předpokládá, že pokud získá zájem vedení velkých regionů v České republice, bude spolupracovat s magistráty a radnicemi v Praze a Ostravě. Skupina ČEZ pro tyto účely uvažuje o nákupu 50 až 100 elektromobilů, jejichž parametry a výrobce by byly stanoveny až po dohodě s radnicemi, resp. magistráty. Očekává se, že do pilotního projektu Skupina ČEZ investuje nejméně půl miliardy korun.

Získané zkušenosti z pilotních projektů se pak promítnou do dlouhodobých záměrů firmy. Skupina ČEZ pak rozhodne o další podobě své obchodní politiky a o případných změnách celého konceptu e-mobility. Toto rozhodnutí bude také zahrnovat výběr potencionálních partnerů, kteří budou se Skupinou ČEZ spolupracovat.

Předpokládá se, že potenciálními uživateli elektromobilů v Praze by mohly být například Magistrát hl. m. Prahy, dále Městská policie, Muzeum hl. m. Prahy, Galerie hl. m. Prahy, Městská knihovna, Dopravní podnik hl. města Prahy, Pražská informační služba, ZOO Praha, Záchranná služba hl. města Prahy, Technická správa komunikací.

Elektromobily ve své flotile služebních a firemních vozů uplatní a vyzkouší také samotná Skupina ČEZ. Je zřejmé, že obdobné využití najdou vozy s elektrickým pohonem také ve službách České pošty, Letiště Praha, vlády ČR, ale také u soukromých firem nebo neziskových organizací. Jejich výhody určitě ocení i soukromníci, domácnosti apod.

autor