Drony, multikoptéry a další bezpilotní letecké prostředky jsou užitečné i pro obor energeticky úsporných budov. Slovo dalo slovo a spolupráce byla na světě: specialisté z Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT, kteří vlastní tyto letecké přístroje, odborně zvané RPAS (Remotely piloted aircraft systems), zdokumentovali letos v srpnu objekt, v němž sídlí buštěhradské Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT.
„Přínos bezpilotních leteckých prostředků pro obor energeticky úsporných budov vidím především v rychlé diagnostice a inspekci obvodových plášťů pomocí termovize a v pořizování počítačových modelů budov, které lze využít k simulacím energetických nároků budov,“ říká Ing. Jan Včelák, Ph.D. , z univerzitního centra.
Pomocí Hexakopteru byly vytvořeny šikmé snímky objektu UCEEB a současně bylo pořízeno i ilustrační video pro účely PR i obecnou prezentaci zařízení.
Letecké prostředky zvané RPAS jsou novinkou posledních let ve světě dokumentace, mapování a monitorování objektů nízkonákladovými prostředky. Již dříve je začala využívat zejména armáda Spojených států amerických k různým účelům. „Nepoměrně levnější typy, ‚vyzbrojené‘ digitálními fotoaparáty, multispektrálními či hyperspektrálními systémy, leteckými laserovými skenery či termokamerami, dominují na technických výstavách a odborných akcích oborů geomatiky, geoinformatiky a geodézie již několik let. Výzkum technologie i zpracování výsledků je zde skutečně velmi rychlý a dnes existuje mnoho komerčně prodávaných typů pro rozličné využití,“ upřesňuje prof. Dr. Ing. Karel Pavelka z Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT. „Vzhledem k bezpečnosti provozu i nastavení pravidel užívání není jejich využití zcela jednoduché a bezproblémové, jak někteří výrobci deklarují. Zde je i počátek nového označení. Nejedná se doslova o bezpilotní prostředky, to by mohlo vzbuzovat dojem, že zařízení nikdo neřídí, což je v rozporu s bezpečností, ale o dálkově řízené letecké prostředky,“ vysvětluje profesor Pavelka.
Pro legální využívání RPAS k vědeckým či komerčním účelům (mimo sportovní a rekreační využití, kdy lze létat jen na určených lokalitách) je třeba pilotní licence od Ústavu pro civilní letectví. Katedra geomatiky, která vlastní 2 kusy RPAS, obdržela toto povolení letos v srpnu.
Obecně nejvyužívanější jsou dva typy RPAS – tzv. multikoptéry (vrtulníky) a drony, podobné klasickým letadlům s křídly. Většina využívá k pohonu elektrickou energii z výkonných baterií, k řízení jsou k dispozici sofistikované mikroelektronické prvky jako GNSS (GPS), inerciální jednotka, gyrostabilizátory, výškoměry, radiomodemy a další senzory. Řízení je zprostředkováno buď přes řídicí program, komunikující např. přes notebook a radiomodem, nebo přes manuální ovladač.
RPAS s názvem EBee od firmy SenseFly je klasické křídlo s tlačnou vrtulí. Umožňuje automatický snímkový let s dobou letu až 40 minut. K dispozici jsou dvě kompaktní kamery pro viditelné a blízké infračervené záření (před letem je nutno vybrat ovšem jen jednu vzhledem k nosnosti prostředku). Využití je široké: od klasického mapování, tvorby ortofota s vysokým rozlišením (velikost pixelu až 3 cm), tvorby digitálního modelu terénu až po monitorování stavu vegetace (pomocí vegetačního indexu NDVI).
Hexakopter je produkt firmy Mikrokopter. Šestivrtulová verze je schopna nést i klasickou digitální zrcadlovku, typický let trvá kolem 15–20 minut podle vybavení. Do zavěšené otočné přístrojové plošiny lze umístit digitální kameru, pořizovat šikmé a svislé snímky i video. Využít lze i multispektrální komoru či miniaturní termokameru.
Pomocí Hexakopteru byly vytvořeny snímky objektu Univerzitního centra energeticky efektivních budov
foto: Katedra geomatiky Fakulty stavební ČVUT
Vyšlo v časopise Tecnicall 2/2014 (čtvrtletník ČVUT Praha)
prof. Dr. Ing. Karel Pavelka
