Student World

Ve druhé polovině června byl oficiálně zahájen projekt nejmodernější multigigabitové evropské sítě Géant2.
Mnoho uživatelů akademické a výzkumné sféry zatím využívá komunikačních služeb jejího předchůdce Géantu, propojující národní a regionální sítě pro vědu a výzkum a umožňující rychlý přístup do internetu. Nový projekt Géant2 však není pouhou obnovou a modernizací, neboť přinese zbrusu novou infrastrukturu, s vyšší kapacitou a moderními službami – IP a lambda (viz níže)- přesně na míru koncových uživatelů.
V síti Géant mimo jiné vedle protokolu IPv4 běžně používaného v internetu běží také jeho nástupce, tedy IPv6. Pilotní provoz probíhal od poloviny loňského roku a oficiální podpora IPv6 v síti Géant plně funguje zhruba od ledna letošního roku. Mezi hlavní výhody tohoto síťového protokolu patří například výrazné navýšení počtu globálně jedinečných adres, lepší podpora připojení zařízení do sítě (není potřeba konfigurace ze strany uživatele, který se tak může spolehnout na konfiguraci automatickou), jednodušší podpora mobility a možnost lepšího zabezpečení. Géant tak slouží nejen pro vlastní komunikaci, ale také pro výzkum, vývoj a ověřování nových síťových technologií, služeb a aplikací (nové IP protokoly, VPN, QoS, plně optické přepínání).

Modernější Géant2
Původní síť Géant přestávala postupem času (v souvislosti s rozvojem nároků mnoha oborů) stačit na objemy přenášených dat a také na rychlost jejich transportu, zejména pokud se jedná o zpracovávání v reálném čase. Proto vznikl v rámci FP6 (Framework Programme 6) vytyčeném nedávno EU nový projekt – Multi-Gigabit European Academic Network – jenž byl zahájen na podzim loňského roku a potrvá až do srpna 2008. Provoz sítě Géant2, jež představuje v pořadí již sedmou generaci panevropské sítě pro vzdělávání a výzkum, byl oficiálně zahájen v polovině tohoto roku.
Koordinátorem projektu je přitom sdružení Dante a účastníky jsou jednotlivé národní sítě Nren (National Research and Education Network) a sdružení Terena. Celkové náklady na projekt mají dosáhnout výše zhruba 179 milionů eur. Významná část bude pokryta z příspěvků spolupracujících zemí, zatímco Evropská komise přispěje částkou přibližně 93 milionů eur. Do projektu se zapojuje celá Evropa včetně například balkánských zemí (Bulharsko či Turecko) a také Rusko, které se na tomto projektu bude podílet jako plnoprávný partner.
Géant2 propojí 3 miliony uživatelů v 34 zemích Evropy, kterým podle stavitelů i provozovatelů umožní lepší přístup k plnohodnotné spolupráci s odborníky z dalších částí světa, tedy nejen z USA, Kanady a Asie, ale také ze Středního východu, Latinské Ameriky či jižní Afriky. Doprovodný obrázek znázorňuje počáteční topologii Géant2 – její budování je totiž teprve v začátcích.

Kapacitní skok
Z hlediska plánovaných kapacit je rozdíl mezi oběma sítěmi skokový: jádro nové sítě Géant2 bude nabízet přenosovou kapacitu 40 Gb/s, což je čtyřnásobek kapacity původní sítě Géant. Protože však zatím nejsou na trhu běžně dostupná zařízení s rozhraními 40 Gb/s, bude se propojení nejprve realizovat několika spoji o kapacitě 10 Gb/s.
Přenosové kapacity se dosud nakupovaly v podobě služeb od telekomunikačních provozovatelů, což prý bylo zbytečně drahé a neefektivní. Proto bude Géant2 z velké většiny využívat temná vlákna osazená vlastní technologií nebo bude dokonce optická vlákna sám vlastnit, čímž může získat lepší přehled nad provozem a výkonností sítě za nižších nákladů.
Géant2 bude svým charakterem hybridní síť, poskytující vedle tradičních IP služeb také takzvanou lambda, tedy službu kdy jednotlivé vlnové délky v optických vláknech dovolují připojeným klientům volnost ve využití komunikační infrastruktury pro nejrůznější služby přesně podle jejich potřeb. Proto vedle klasického směrování IP datagramů podporuje Géant2 i přepínání vlnových délek (optických okruhů) mezi koncovými body. Pro velice náročné aplikace bude síť nabízet také vyhrazené dvoubodové spoje či virtuální sítě prostřednictvím přepínaných okruhů.
Vyvíjené mobilní a roamingové služby (známé jako eduroam) poskytnou evropským vědcům možnost připojit se do sítě Géant2, kdekoli to budou potřebovat. Právě zaručená spolehlivost a výkonnost komunikace mezi koncovými zařízeními a dále vyslyšení požadavků na mobilitu budou patřit mezi priority nového projektu. Důraz v síti Géant2 je kladen rovněž na komplexní monitoring, který je nutný pro bezproblémový běh rozsáhlé sítě, od níž je vyžadována vysoká dostupnost a spolehlivost.

Český Géant2
Budovaní a osazování prvních tras sítě Géant2 bylo zahájeno v těchto týdnech, přičemž migrace ze sítě Géant bude ukončena počátkem příštího roku. Géant2 bude končit v uzlech jednotlivých zemí, na něž pak budou dále navazovat národní sítě typu Nren, k nimž se místní vědeckovýzkumné a akademické instituce připojí. Česká republika bude připojena prostřednictvím sítě Cesnet2 spojem o kapacitě 10 Gb/s a k dispozici bude také rozhraní 10gigabitového Ethernetu pro zmiňované lambda služby. Cesnet2 propojuje páteřními gigabitovými datovými okruhy (konkrétně 1-10 Gb/s) jedenáct českých a moravských měst, další města jsou k páteřní síti připojena kapacitami od 34 do 100 Mb/s (viz obrázek). S dalšími českými sítěmi je propojená v rámci uzlů Nix.cz a pro přístup do globálního internetu je určen okruh o kapacitě 800 Mb/s.
Účast sdružení Cesnet na projektu Géant2 přináší České republice možnost aktivně se podílet na budování mezinárodní infrastruktury propojující výzkumná pracoviště v rámci Evropy a zajistit tak pro účastníky sítě Cesnet2 kvalitní přístup k informačním zdrojům v zahraničí. V rámci projektu Géant2 se Cesnet zapojuje do výzkumných aktivit především v oblasti monitorování a bezpečnosti sítí, autentizace a autorizace, mobility a také v oblasti koncové výkonnosti.

autor Rita Pužmanová