Společnost IBM vyvinula nový tranzistor, který se má uplatnit především v mobilních telefonech a komponentách optických datových sítí. Tranzistor byl testován na frekvenci téměř neuvěřitelných 100 GHz, více jak dvojnásobku současného maxima, nicméně IBM projevuje ještě větší optimismus a doufá i v dosažení frekvence 210 GHz. Nový procesor oproti nynějším technologiím navíc vykazuje pouze poloviční spotřebu elektrické energie.
K výrobě tranzistoru použila IBM silicon-germania, tedy sloučeniny, které již nebyla dávána ve vysokofrekvenčních zařízeních budoucnost. Výrobce obešel tuto spíše psychologickou bariéru — zajímavé přitom je, že germanium do křemíkových čipů prvně přidala roku 1989 právě IBM.
Vyššího výkonu u tranzistoru lze dosáhnout zkrácením cesty, kterou musí projít elektrický proud. Tranzistory byly dosud koncipovány tak, že jimi elektrický proud procházel horizontálně. Nicméně je velice náročné vyrobit "tenčí" tranzistor, mnohem snazší je snížit jeho výšku. IBM tedy snížila aktivní vrstvu tranzistoru na čtvrtinu původní velikosti a pak dosáhla toho, že elektrický proud jím vede vertikálně. Tím se zkrátila cesta elektrického proudu a současně i zmenšila spotřeba energie a zvýšil výkon.
IBM pokračuje i ve vývoji nekřemíkových čipů. V nedávné minulosti například představilo tranzistory z uhlíkových "rourek" o šířce 10 atomů, 500x menších než současné křemíkové tranzistory a mimo jiné i 1 000krát pevnějších než ocel. IBM se však nadále drží levné a osvědčené křemíkové technologie. Některé konkurenční firmy (např. Velocium a Vitesse Semiconductor) již nastoupily cestu exotických materiálů, jako jsou sloučeniny india či gallia.
První komunikační čipy dosahující magické hranice 100 GHz by se mohly objevit přibližně za dva roky. Mohou se stát základem rychlejších a spolehlivějších komunikačních sítí.
Zdroje:
http://www.newsfactor.com/perl/story/?id=11505
http://www.ibm.com/news/2001/06/25.phtml
http://www.thestandard.com/article/0,1902,27424,00.html
