Především v medicíně a genetickém inženýrství by mohl v budoucnu hrát významnou roli "bionický čip". Jedná se o spojení zdravé lidské buňky a elektronického obvodu, který je menší než průměr lidského vlasu. Vědci mohou ovládáním čipu počítačem řídit aktivity buňky.
Počítač vysílá čipu elektrické impulsy o určitém napětí a otvírá membránové póry buňky. Tato metoda je vlastně známá poměrně dlouho, ale dosud se jednalo o aplikace způsobem "pokus-omyl". Ve snaze vnést do buňky cizí látku (drogu, genetický materiál) ji "bombardovali" elektřinou, která ovšem působila spíše jako úder kladivem. Nová technologie poskytuje nesrovnatelně větší preciznost a při aplikaci různých napětí lze aktivovat různé tkáně — svalové, mozkové i kostní.
Pokud by čipy bylo možné vyrábět ve větším množství, mohli by být implantovány do lidského těla a nahradit nebo opravit poškozenou tkáň. Umožňuje také mnohem lepší kontrolu nad náročným procesem genové terapie, zavádění DNA, extrakci proteinů nebo podávání léků. Alespoň to tvrdí vědci z Kalifornské univezity v Berkeley, kteří si od technologie hodně slibují. Na bionického muže si ale budeme muset ještě nějakou dobu počkat.
