Student World

Izraelští vědci postavili podle agentury Reuters DNA počítač, který dokáže provést až miliardu operací za sekundu. Zařízení má přitom velikost pouhé zkumavky, k výpočtu se používá přímo prostředí v živých buňkách. Jak zdůraznil vedoucí projektu, profesor Ehud Shapiro z izraelského Weizmanova institutu, z DNA je přitom jak vlastní počítač, tak i paměť (do 1 gramu čisté DNA lze alespoň teoreticky uložit zhruba tolik informace, jako na miliardu CD-ROMů), čtečka vstupu a generátor výstupu. Na práci systému se účastní okolo bilionu molekul DNA, což samozřejmě představuje obrovskou paralelní výpočetní sílu.
Přesnost 99,8 % zatím neumožňuje provádět skutečně zásadní výpočty. Izraelští vědci však věří, že po dalším zdokonalení se před zařízením otevřou nedozírné perspektivy. Nemá jít pouze o výpočetně náročné úlohy typu lámání šifer, ale na základě těchto DNA počítačů by mohly být vytvořeny i nanomechanismy, které by pracovaly přímo uvnitř buněk živých organismů, sledovaly potenciálně škodlivé změny a umožňovaly syntézu opravných enzymů. Protože matrice DNA slouží jako vzor pro tvorbu bílkoviny (a enzymy jsou téměř výhradně bílkoviny), příslušný počítač by na základě vyhodnocení situace změnil svou vlastní strukturu a poskytl buňce patřičně upravenou DNA.
Nanomechanismy však nemají být jediným využitím DNA počítačů. Takový přístroj by např. mohl velmi rychle číst DNA při studiu genomu dalších organismů. Proces by přitom opět probíhal paralelně, ne sekvenováním řetězce nukleotidů báze po bázi, jako se to děje dnes.
Bližší podrobnosti o novém izraelském počítači nejsou bohužel známy, a tak nelze posoudit, nakolik je význam objevu zveličen interpretací v tiskových agenturách. Jako nadějný se každopádně jeví být především fakt, že molekuly DNA realizují nejenom vlastní výpočty, ale i další funkce "klasického" počítače. Toho se podařilo dosáhnout zřejmě poprvé.

Update: Něco podrobností je na http://wis-wander.weizmann.ac.il/weizmann/doa_iis.dll/Serve/item/English/1.200.7.10.html, včetně výkladu, jak je to vlastně s těmi výpočty uprostřed živých buněk. Ve zprávě se nicméně používá IMHO značně zavádějící přirovnání: enzymy mají být něco jako hardware, molekuly DNA jsou pak software…

autor Pavel Houser