O tom, že informační technologie představují významnou složku naší civilizace už asi pochybuje málokdo. O významu přenosu informací v našem světě svědčí i loňské Nobelovy ceny (http://www.nobel.se) v oblasti fyziky, chemie a vlastně i medicíny. Protože cena se uděluje “jen” jednou ročně a protože věda a technika se vyvíjejí čím dál rychleji, v posledních letech je Nobelova cena často dělena mezi více laureátů.
Letos se o částku 9 milionů švédských korun v oblasti fyziky podělí celkem 3 odborníci. Polovinu dostane Jack Kilby (77) z firmy Texas Instruments, který je považován za otce integrovaného obvodu. Byl to on, kdo “vymyslel”, že je možno z jednoho kusu křemíku vyrobit více součástek najednou, čímž se výrazně ušetří místo. Bez integrovaných obvodů, jejichž hustota se už pohybuje v téměř nepředstavitelných rozsazích (jeden výkonný procesor už může obsahovat 100 milionů tranzistorů, nemluvě o pasivních součástkách, jako jsou rezistory a kondenzátory), by pravděpodobně nebyla možná miniaturizace počítačů do dnešních rozměrů. Kilby je současně spolutvůrcem elektronické kalkulačky, tedy jakéhosi zjednodušeného předobrazu osobních počítačů současnosti.
O druhou polovinu se dále podělí Rus v ruských a Němec v amerických službách. Herbert Krömer (72) ze Santa Barbary totiž vyvinul vysokofrekvenční tranzistory, které byly původně používány v telekomunikačních družicích a nyní nacházejí uplatnění i v mobilních telefonech. Po čase jak Krömer, tak Žores Alferov (70) z Petrohradu nezávisle na sobě tyto heterotranzistory dále zdokonalili. Tím přivedli na svět laserové polovodičové diody, které jsou využívány například k práci s kompaktními disky nebo k přenosu dat světlovodnými vlákny. Laserové diody také pomohly urychlení práce pokladních v super-, mega- a hypermarketech, protože jsou mimo jiné využívány i ve čtečkách čárkových kódů.
V oblasti chemie připadne odměna trojici vědců, kteří se podíleli na vývoji vodivého polymeru. Alan Heeger (64) ze Santa Barbary, Alan MacDiarmid (73) z Filadelfie a Hideki Širakawa (64) z Cukuby přišli na to, že plasty se za určitých okolností mohou současně fungovat jako vodiče elektřiny i izolanty. Tato trojice vyvinula vodivé polymery redukující vznik statické elektřiny, které jsou využívány například u svitkových filmů nebo u počítačových displejů. Tyto plasty se také používají v “chytrých oknech”, která dokážou odrážet sluneční světlo v závislosti na intenzitě a sklonu dopadajících paprsků. Jejich práce dále vedla ke vzniku plastových světelných diod, které budou moci být v budoucnu využity například pro displeje počítačů nebo pro obrazovky nástěnných televizorů. Dále by se mohly prosadit v dopravním značení, kde by ve značkách šlo místo současných prosvětlovacích panelů používat svítící polymery.
V oblasti medicíny si švédské miliony rozdělí Švéd Arvid Carlsson (77) z Göteborgu, Američan Paul Greengard (74) z New Yorku a rakouský Američan Eric Kandel (71) z New Yorku. Ti objevili princip, jakým jsou předávány informace mezi mozkovými buňkami v průběhu tzv. “pomalého synaptického přenosu”. To v praxi pomáhá například při léčení Parkinsonovy nemoci a depresí.
Nobelova cena, která je udělována od roku 1901, vznikla zásluhou švédského průmyslníka a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, který zemřel v roce 1896. I když jména laureátů jsou zveřejňována již v průběhu října, slavnostní předávání cen probíhá 10. prosince, ve výročí Nobelovy smrti.
