***tisková zpráva společnosti APC-MGE
V areálu biomedicínských ústavů Akademie věd v Praze 4 Krči byla slavnostně otevřena nová budova Ústavu molekulární genetiky AV ČR, do níž se soustředily jeho dosud rozptýlené laboratoře. Naše přední vědecká instituce touto investicí získala prestižní vědecké zázemí pro stále významnější oblasti biomedicínského výzkumu. Jsou zde umístěna špičková pracoviště imunologie, molekulární genetiky, virologie, genomiky, bioinformatiky, biotechnologií, buněčné biologie a řada dalších, v nichž pracují erudované vědecké týmy uznávané i v zahraničí. Mezi významné vědecké přínosy, které pocházejí od zdejších pracovníků, patří například objasnění funkce některých proteinů v membránách buněk imunitního systému, poznatky o buněčné signalizaci v nádorových buňkách, odhalení příčin neplodnosti u myší, studium struktury a funkce buněčného jádra a další.
Nový objekt byl dokončen právě v období, kdy se ÚMG k 1. 1. 2007 stává, stejně jako všechny ostatní ústavy AV, veřejnou výzkumnou institucí. Nově vybudované prostory budou využity pro základní výzkum, výchovu doktorandů v rámci biomedicínského studia a také pro školení pracovníků firem v moderních metodách molekulární biologie.
Pracovníci ústavu zde využívají nejmodernější přístrojové vybavení, mimo jiné unikátní systém pro analýzu DNA čipů. Tato technologie umožňuje stanovit aktivitu tisíců genů člověka a dalších organizmů pomocí sond ukotvených na miniaturním sklíčku. Pomocí DNA čipů lze dobře studovat buněčné procesy a funkci genů v buňkách.
K zajištění těchto špičkových metod je samozřejmě nezbytná výkonná a spolehlivá výpočetní technika. V datovém centru ÚMG je soustředěno kolem čtyřiceti serverů, které pracují v nepřetržitém provozu. Jejich spolehlivé fungování zajišťuje chladící a zálohový systém InfraStruXure společnosti APC-MGE, který se už osvědčil v mnoha obdobných instalacích ve světě i v České republice. Instalované řešení tvoří dvě řady stojanů s uzavřenou vnitřní uličkou. Mezi stojany jsou v pravidelných rozestupech včleněny klimatizační jednotky. Toto uspořádání výrazně vylepšuje proudění vzduchu a zvyšuje účinnost chlazení. Pro tak velkou koncentraci počítačů na tak malém prostoru je potřeba zajistit optimální pracovní teplotu na jejich vstupu 18 až 20 stupňů Celsia. V takzvané „horké“ uličce při plné funkčnosti klimatizací dosahuje teplota 24 až 32 stupňů Celsia.
Součástí řešení je i modulární záložní zdroj Symmetra PX o výkonu 40 kilowattů. V případě přerušení dodávky elektrické energie vydrží výpočetní techniku udržet v chodu po dobu přibližně 90 minut. Další vybavení tvoří také modulární rozvaděč elektrické energie s panelem jističů rozšiřovatelným za běhu, centrální řídící konzola a spínané podružné rozvaděče v každém stojanu.
Při výpadku klimatizačního systému se teplota v místnosti může během půl hodiny zvýšit až o 10 stupňů. V případě přehřátí by tak mohlo dojít k vážnému poškození výpočetní techniky.
Systém proto obsahuje rovněž různé typy čidel – teplotní, vlhkostní, otřesové a protizáplavové. Pokud čidlo nahlásí kritický stav určité komponenty, systém automaticky odešle na mobilní telefon administrátora varovnou SMS zprávu. Po vyhodnocení závažnosti situace je pak možné se operativně rozhodnout, jaká opatření provést.
Jak v této souvislosti poznamenává pracovník ústavu, Mgr. Petr Divina, „protizáplavové čidlo se nám osvědčilo, když nedávno probíhala instalace chlazení v prostoru vedlejší místnosti. Tehdy došlo k úniku menšího množství vody do mezipodlahy v datovém centru. Za normálních okolností by si toho nikdo nevšiml, ale my jsme o tom byli informováni během pár minut“.
Podle ředitele společnosti APC-MGE v České republice, Ivana Habovčíka, „vhodné řízení záložních systémů dokáže zabránit až řádově miliónovým škodám na výpočetní technice“.
Vzhledem k tomu, že případné vyřazení provozu datového centra v tak významném výzkumném středisku může znamenat zmaření složitých vědeckých experimentů, bylo toto řešení pro ústav velmi důležité.
