Student World

Právě na Duke University předvedli první pokus o plášť neviditelnosti již před 7 lety, nyní se domnívají, že podobné výrobky by dokonce brzy mohly být i všeobecně dostupné.

Původní článek ovšem příliš jasný není, protože zmiňuje schopnosti 3D tiskáren vytvořit libovolné objekty z plastu. Znamená to, že (nějaký) plast může fungovat samostatně i jako metamateriál? Dosud se v této roli experimentovalo se zlatem, stříbrem, mědí, kalcitem, křemíkem/jeho oxidy… (Ovšem pokus o analogii – brýle mohou být stejně ze skla jako z plastů.)

Urzhumov tvrdí, že na běžné 3D tiskárně se jim nyní podařilo vytisknout neviditelný disk Frisbee (házecí létající talíř), v jehož středu se pak může uložit ukrývaný objekt. Algoritmy dokázaly bez další asistence člověka navrhnout strukturu typu „ementál“, návrh včetně tisku pak zabral několik hodin. Výsledek funguje ovšem nikoliv ve viditelném, ale v mikrovlnném spektru. Samotné maskování má být nicméně komplexní, odstraňuje např. efekt stínů.

Práce byla publikována v časopisu Optics Letters a podpořena nikoliv nelogicky armádním grantem.

Zdroj: Phys.org
Poznámky:

– Viz známý citát, že jakákoliv dostatečně pokročilá technologie je prakticky neodlišitelná od magie.

– Původní text uvádí, že kromě plastu mohly jako plášť neviditelnosti fungovat i skleněná vlákna. Existuje 3D tiskárna pro toto?

– Viditelné spektrum má ale stále značný rozsah; podle všeho se dosud nepodařilo připravit nic, co by fungovalo v celém rozsahu (? nebo to alespoň nebylo publikováno). Těžko tedy předpokládat, že by takovou techniku v brzké době zvládla zrovna 3D tiskárna. Ale možná budou tímto způsobem brzy masově dostupné technologie k ošálení nikoliv lidí, ale určitých detektorů?

autor Pavel Houser