Různé poruchy jako epilepsie, Alzheimerova choroba nebo schizofrenie jsou ukryty v lidském mozku. Sledování živých funkčních mozků zdravých i nemocných lidí a hledání odchylek může pomoci nalézt příčinu nejen těchto nemocí. A jak už to tak chodí, i zde byly do role Popelky, která musí z obrovské hromady vybrat jen chutný hrách, postaveny počítače. Ty nasnímané údaje zpracovávají a porovnávají a odborníkům přednesou již jen to, co stojí za pozornost. Díky tomu mohou specialisté dospět k směrodatnému závěru podstatně rychleji. Zatím se jim to sice v případě tří výše zmiňovaných nemocí nepovedlo, určité stopy již ale mají. Sledují se elektromagnetické signály a důsledky biochemických procesů, které ovlivňují některou ze sledovatelných veličin (teplota, obsah cukru, obsah kyslíku, oběh krve).
Světlo světa spatřily už i přístroje na čtení myšlenek. Zatím se jedná o omezené telepaty, kteří dokážou vnímat jen silné pocity nebo reakce na určitý podnět. Má to ovšem tu výhodu, že nejsou závislí na konkrétním jazyku, takže je mohou ovládat nejen němí, ale i cizinci. Pocit vzteku, strachu nebo radosti se totiž projevuje bez ohledu na to, v jakém jazyku sledovaný subjekt uvažuje. I když člověka určitě napadne spousta příležitostí, kdy by se podobný telepatický sluha mohl hodit, nelze zapomínat na lidi, kteří ani jinak než myšlenkami se světem komunikovat nesvedou. Například ochrnutí budou moci ovládat nejen osvětlení, topení, rádio nebo televizi, ale i řídit invalidní vozík. Problémem prozatím zůstávají elektrody, které musí být přiloženy k vyholené kůži na hlavě. Pracuje se ovšem na snímacích čapkách, které už podobné zásahy do vlasového porostu potřebovat nebudou.
Část lidí po infarktu trpí náhlými zástavami srdce, které jsou způsobeny poruchami v srdečním rytmu. Klasické elektrokardiografy tyto poruchy většinou odhalit nedokážou. Nová metoda vyvinutá původně pro zkoumání mikroskopických trhlin v součástkách letadel, která samozřejmě k analýze získaných údajů využívá počítače, může také měřit magnetická pole srdce. Ta jsou v případě hrozící zástavy narušena, takže je možno tento problém včas předpovědět a připravit se na něj.
Krev ničím nenahradíš, hlásají náborové kanceláře transfúzních stanic. Není to tak zcela pravda. Díky superpočítači se podařilo upravit proces kultivace důležité složky krve — hemoglobinu. Při "výrobě" se vychází z běžného, který je klonován ve velkém množství za pomoci laboratorních bakterií. Takto vzniklý hemoglobin se ovšem odmítal zbavovat nákladu kyslíku, takže neplnil svou funkci. Vědci proto změnili aminokyselinu ovládající příslušné funkce, výsledný mutant však byl ještě horší. Proto výzkumný tým využil služeb superpočítače, s jehož pomocí zkoušel aminokyseliny dále upravovat. Z modelů vyplynulo, že je třeba buňky geneticky upravit nedaleko místa první mutace. Další práce v laboratoři ukazují, že by tudy mohla vést schůdná cesta. Hemoglobin by tedy mohl být poměrně brzy produkován laboratorně, což v podstatě zcela odstraní riziko přenosu viru HIV a jiných nakažlivých nemocí během transfúzí.
Miniaturizace již zašla tak daleko, že lidstvo brzy zbaví nepříjemnosti zavádění endoskopu. V Britanii probíhají zkoušky kamery v tabletě, kterou prostě stačí spolknout a nechat ji vyjít z těla přirozenou cestou. Kamera je kromě napájení doplněna i o vysílač, který předává snímaný obraz počítači připnutém například k opasku vyšetřovaného. Potom stačí jen poslat záznam ošetřujícímu lékaři, který zjistí, jak na tom vaše vnitřnosti jsou. Vše probíhá bezbolestně a navíc ani není třeba přerušovat kvůli tomuto vyšetření práci. Kamera je navíc považována za přístroj na jedno použití, takže po vás nikdo nebude chtít, abyste po ní pátrali v záchodové míse. Jediným problémem zůstává omezená životnost napájení, protože kamera zatím nevydrží vysílat po celou cestu. Prozatím stihne jen horní část zažívacího ústrojí až na konec tlustého střeva. Vědci nyní pracují na dostatečně výkonném zdroji, který by vydržel až do úplného konce.
