Student World

Všichni přední hráči na poli IT dnes investují do výzkumu nezanedbatelnou část svých finančních prostředků běžně se tato částka pohybuje okolo 10 % jejich obratu. My jsme se vydali na návštěvu ke třem z nich: do Bellových laboratoří společnosti Lucent, k IBM a do SunLabs společnosti Sun Microsystems.

Technologie, které se zde rodí, jsou z velké části zaměřeny na digitální komunikaci a vše co s ní souvisí tedy infrastrukturu počítačových sítí, přenosové protokoly i zařízení pro koncové uživatele. Setkáte se tu ovšem i s řadou technologií podpůrných, takových, které jsou nezbytné pro vývoj dalších nových produktů např. integrovaných obvodů.

Vítejte v SunLabs
Budova číslo 29 v areálu společnosti Sun Microsystems vypadá nenápadně, jako jeden z mnoha high-tech bunkrů tvořených kostkami bez jakýchkoliv okras. Jedinou známkou toho, že se uvnitř mohou nacházet podivné a vzrušující věci, jsou jména vynikajících výzkumníků a vědců, například Darwina, Galilea a Magellana, která si můžete přečíst na tabulce vedle dveří do zasedací místnosti.
V jedné z kanceláří v prvním patře výzkumník Russell Kao zkoumá svět nástrojů CAD pro navrhování zákaznických integrovaných obvodů. Kao svou práci vnímá z neobvyklé perspektivy. Poněvadž má velmi nemocná záda, leží na koberci, nohy má natažené doprostřed místnosti, klávesnici podepřenou nad pasem a očima upřeně pozoruje monitor namontovaný na podomácku vyrobeném dřevěném rámu, který má nad hlavou.
V malé zasedačce na dolním konci haly Neil Wilhelm, který se zabývá základním výzkumem, oblečený v cyklistických šortkách a kostkované flanelové košili, sedí za stolem a diskutuje se dvěma kolegy o projektu, jehož cílem je zabudovat odlehčenou verzi Javy do kapesních zařízení. V náhodných intervalech vystřeluje směrem ke stropu gumová hračka ve tvaru disku přilepená ke stolu. Wilhelm ji stahuje ze vzduchu a hází zpět na stůl na místo, které dosud nezabírá velký gumový had a konverzace pokračuje.
Všude, kde je to možné, se výzkumníci šťourají v tajemných záležitostech, k nimž patří asynchronní obvody, perzistentní objekty, 3D grafika, webovské snímače smart karet, elektronické peníze, síťové protokoly pro multicasting nebo technologie ATM.

Každý na to jde jinak
V Sun Laboratories, nebo, chcete-li, v SunLabs, uskutečňují nejzvídavější mysli z počítačové branže výzkum, který, jak doufají, v příštích třech nebo pěti letech povede k převratným výrobkům.
Podobně jako v případě IBM a Lucentu, dvou společností s rozsáhlými výzkumnými základnami, Sun využívá pro technologické inovace filozofii "udělej si sám". Tato společnost utrácí za výzkum a vývoj 1 miliardu dolarů ročně, aby především financovala úsilí 5 000 techniků, kteří "tlačí" výrobky ze dveří laboratoří. Sun však též investuje miliony (společnost nechce sdělit přesně kolik) do SunLabs, malé enklávy odstíněné od tlaku 12 až 14měsíčních produkčních cyklů.
Na druhém konci spektra jsou takové společnosti jako Cisco, která rovněž za fiskální rok 1998 vynaložila jednu miliardu dolarů na výzkum a vývoj a plánovala, že v roce 1999 utratí 1,4 miliardy. Cisco nemá žádnou čistě výzkumnou organizaci, která by se zabývala pouze základním výzkumem bez přímé odezvy v praxi. Pokud Cisco investuje dolary do výzkumu, má spíše na mysli konkrétní produkt. Tato společnost při uskutečňování základního výzkumu spoléhá na akvizice. Laboratoř Cisco se v podstatě zabývá zaváděním do výroby.
Bez ohledu na to, jakým způsobem společnosti přistupují k výzkumu, všechny čelí strašlivému tlaku trhu na urychlení výroby nových produktů. Ve společnostech s pokročilými výzkumnými laboratořemi to znamenalo oslabení tradiční separace mezi základním výzkumem a vývojem výrobků. Jak o tom hovoří CEO společnosti Nortel Networks John Roth: "Přešli jsme na podnikatelský model, v němž výzkum a vývoj již déle nezastávají samostatně funkce vyňaté z podniku. Všechno, co je uděláno, musí jít na trh, jinak bychom se do toho neměli pouštět."

Podaří se jen polovina projektů
Bert Sutherland z firmy Sun, který v roce 1990 pomáhal vytvořit SunLabs, říká, že musel vždy čelit lidem, kteří diktují, na jakých projektech mají laboratoře pracovat. Skupina pokročilého výzkumu, která se skládá především z inženýrů, je však rovněž obohacena o sociologa, doktora medicíny a CPA (držitel státní licence k provozování účetnictví) a působí v poloakademické atmosféře. Je místem, kde přijímání rizik je synonymem pro hru a neúspěch je jednou z možností.
Sutherland ve skutečnosti říká, že očekává, že polovina projektů se nepodaří, ačkoliv neopomene poznamenat, že i projekty, které nevedou k prodejným produktům, mají svou hodnotu. Často dochází k tomu, že nějaká složka výzkumu může být použita někde jinde, a takové projekty pomáhají společnosti zabránit, aby se dostala až do situace technologické smrti. "Technické chyby, kterých se společnost dopouští, objevíme brzy, když jsou ještě levné," říká.
SunLabs například podnikly loupežný nájezd do oblasti sítí ATM, ale nedosáhly zde úspěchu. A tak interní sítě společnosti Sun nyní používají pro uspokojování širokopásmových potřeb Gigabitový Ethernet.
Vztah SunLabs ke zbytku společnosti odráží atmosféru uvnitř budovy 29 neformální a nespoutanou. Geneze výzkumného projektu může být nahodilá např. díky tomu, že výkonný ředitel Scott McNealy řekne Sutherlandovi: "Víte, bezpečnost je reálný problém, na nějž by laboratoř měla hledat odpověď."

Jak ušetřit
Projekt může vzniknout i jako detailní šetření jednoho z "oblíbených" Sutherlandových témat, k nimž patří například ekonomie interních podnikových počítačových sítí. Na takový projekt Sutherland nalákal správce interní sítě společnosti Sun a CPA a přiměl ho, aby nastoupil do SunLabs a vedl skupinu. Sutherlandovy základní pokyny ohledně směru postupu byly stručné: "Podívejte se na tuto oblast a buďte tvořiví."
Skupina začala zkoumat způsoby, jak vštípit zaměstnancům ceny různých podnikových zdrojů, ať již jde o zasílání e-mailů s velkými připojenými soubory do světa nebo o účast v interním školicím programu. Tato skupina přišla s digitálními žetony ve formě smart karet, které se nyní používají v jednom pilotním programu uvnitř SunLabs. Na začátku každého roku je digitální žeton každého zaměstnance například naprogramován na dolarovou částku, která je rovna výši rozpočtu na školení přidělené tomuto zaměstnanci. Když se zaměstnanec zúčastní nějakého kurzu v rámci školení, hodnota tohoto kurzu je odečtena z elektronického žetonu zaměstnance.
Tatáž výzkumná skupina zkoumala problémy autentizace a přišla s javovou smart kartou, která může být použita pro bezpečný přístup k webovým stránkám společnosti. "To byl zcela nepředvídaný výstup prací v oblasti ekonomie, které jsme začali před třemi lety," říká Sutherland.
V tom spočívá krása místa, jakým jsou SunLabs, kde výzkumníci mají čas a svobodu k rozpracovávání nápadů, i když nemají představu o tom, jaké produkty se vynoří nad hladinu.
Avšak Sutherland zdůrazňuje, že SunLabs neprovádějí ten druh čistého výzkumu, jaký se uskutečňuje na půdě vysokých škol. "Není to věž ze slonoviny, do níž vstoupíte a odejdete jako roztržitý vědec, kterým zůstanete po zbytek vaší kariéry," říká.

Co nesmí chybět
Aby projekt mohl pokračovat, musí splňovat určitá kritéria. "První věcí, kterou potřebuji, je dobrá novátorská myšlenka, jež svou povahou odpovídá společnosti," říká Sutherland. Výzkumník musí být schopen odpovědět na otázku: "Jak se to týká Sunu?" Kromě toho Sutherland říká, že potřebuje schopné lidi, aby řídili projekty a získali pro ně další lidi. Správný vedoucí je podle něj někdo, kdo se může postavit a říci: "A je to, příští dva roky našeho života jsou zasvěceny této věci."
Nakonec Sutherland potřebuje kritické množství výzkumníků, kteří mají dostatek intelektuálního potenciálu k tomu, aby splnili úkol v přiměřené době. Sutherland má v oblibě projektové týmy skládající se z nejméně tří, nejvýše však osmi lidí, a preferuje krátké projekty před dlouhými.
Nakonec se Sutherland rozhodne, které projekty budou pokračovat. Divize produktů uvnitř společnosti Sun si může klást požadavky, ale "laboratoř si velmi bedlivě střeží své právo vybrat si věci, na nichž bude pracovat." Vztah je velmi prostý: Pokud má Sutherland odborníka, který může převzít odpovědnost za konkrétní projekt, nebo jestliže si věří, že takového odborníka může najmout, přizpůsobí se požadavku produkční skupiny. Jestliže tomu tak není, jednoduše řekne ne.

Převezměte štafetový kolík a běžte dál
Jakmile je tým sestaven a rozjede se, dává Sutherland výzkumníkům velkou volnost. Od týmů se vyžaduje, aby předkládaly zprávy o postupu, a Sutherland je stále k dispozici ke konzultaci, snaží se však vládnout lehkou rukou. "Někdy lidé dělají věci, které bych si nepřál, ale já dlouho mlčím a nekritizuji, protože tím bych jako šéf mohl uhasit dosud skomírající jiskřičku nové myšlenky."
Stejně relativně nestrukturovaný jako metoda generování projektů a dozoru nad nimi je i způsob, jakým na základě výzkumných projektů vznikají komerční produkty. Místo toho, aby SunLabs vytvořily formální technologii pro proces převodu, spoléhají na osobní styk a na události, jakou je například každoročně pořádaný den otevřených dveří, jenž si klade za cíl nabídnout výsledky výzkumného úsilí produkčním skupinám.
A výzkumníci mají příležitost přejít do produkčních divizí spolu se svými inovacemi. Například Kao říká, že je připraven se takto přestěhovat s nástrojem, který vytváří. "Těším se na to. Chci vidět, jak bude tento materiál využit," říká.
Během minulých osmi let se ze SunLabs přemístilo do produkčních skupin společnosti Sun kolem 100 lidí a mnoho z nich se opět vrátilo.
Avšak volné vztahy SunLabs se společností se začínají měnit. Nedávno Greg Papadopoulos, nový vedoucí pracovník technologického odboru společnosti Sun, nahradil Sutherlanda ve funkci ředitele SunLabs a začal s reorganizací zaměřenou na vytvoření užších vazeb mezi SunLabs a produkčními skupinami. Sutherland se stal emeritním ředitelem SunLabs a je poradcem vrcholového vedení společnosti Sun.
Papadopoulos zkombinoval 100 výzkumníků ze SunLabs a 140 výzkumníků zabývajících se pokročilým vývojem v různých podnikových jednotkách do jednoho týmu pod praporem SunLabs. SunLabs přeorganizoval do tří oblastí, které odrážejí základní kompetence společnosti: síťové technologie a bezpečnost, rozsáhlé systémy plus aplikace a služby. "Nechceme pokazit původní recepty," říká Papadopoulos. "Jen se pokoušíme o něco lépe chápat potřeby trhu."

Nová éra Bellových laboratoří
Existuje jen málo míst, na nichž zápas mezi pokročilým výzkumem a tržními silami hraje větší roli než ve firmě Lucent, která v rámci rozdělení AT&T v roce 1996 převzala slavné Bellovy laboratoře.
Tyto laboratoře, založené v roce 1925, jsou držitelem celkem 26 000 patentů. Jedenáct vědců z Bellových laboratoří získalo Nobelovu cenu za fyziku. Týká se to i Arno Penziase a Roberta Wilsona, kteří objevili šum na pozadí způsobený Velkým třeskem. Bellovy laboratoře se pyšní průkopnickými pracemi na tranzistorech, laserech, přepínačích, solárních článcích a na celulárních telefonech. Vyvinuly také první 32bitový čip a operační systém UNIX.

Čas změn
Pod paternalistickým vedením AT&T disponovaly Bellovy laboratoře luxusem činnosti relativně nezávislé výzkumné laboratoře. "Uvržení do náročného prostředí konkurenčního podnikání přinutilo společnost Lucent, aby uskutečnila velké změny ve způsobu, jakým Bellovy laboratoře pracují," říká Melvin Cohen, 34letý veterán Bellových laboratoří, jenž je nyní viceprezidentem pro efektivitu výzkumu.
Vedení společnosti Lucent se pro začátek rozhodlo omezit výdaje na čistý výzkum na 1 % obratu nebo na úroveň kolem 300 milionů dolarů. Je to méně, než utrácela AT&T, avšak společnost Lucent převzala pouze 75 % Bellových laboratoří, zatímco zbývajících 25 % zůstalo společnosti AT&T.
Pod křídly společnosti Lucent pracují určité typy projektových výzkumníků v těsnější vazbě s celkovým strategickým směrem společnosti. Společnost Lucent si například rychle uvědomila, že jí chybí datové síťové produkty, "a tak jsme dospěli k rozhodnutí, že tuto mezeru vyplníme," říká Cohen.
Výsledkem byly takové produkty jako IP přepínač PacketStar, přístupový server PathStar, Lucent Managed Firewall nebo optický síťový systém LifeStar.
Od výzkumníků se nejprve požaduje, aby opustili izolovaný svět svých laboratoří a navštívili zákazníky. A je zde užší koordinace mezi vědci a produkčními skupinami, takže "přenos technologií do podnikových jednotek probíhá rychleji," dodává Cohen.
Když společnost Lucent analyzovala, co výzkumníci v Bellových laboratořích dělají, zjistila, že polovina z nich pracuje na malých společných projektech spolu s inženýry z produkčních skupin. Společnost Lucent zredukovala počet společných projektů, aby se zaměřila jen na několik z nich, jimž se říká průlomové projekty. Průlomové projekty jsou ty, které slibují "vytvoření velkého časového náskoku při vytváření duševního bohatství této podnikové jednotky," vysvětluje Cohen.

Limitem je pouze nebe
Vědcům z Bellových laboratoří nikdo neříká, aby nedělali žádný čistý výzkum. Práce na biologické fyzice, v níž si Bellovy laboratoře posilují špičkové postavení ve světě, pokračují. Cohen říká, že tyto práce nemusejí v nejbližší budoucnosti vyústit do projektů, jsou však ve shodě s posláním společnosti, které spočívá ve zlepšení pochopení způsobu, jakým pracuje mozek a jak komunikuje organismus.
Pokrok v těchto oblastech, využitelný v reálném světě, nemusí být tak vzdálený. Vědci v Bellových laboratořích vyvíjejí čipy, které napodobují způsob, jakým lidský mozek přijímá a uchovává informace. Tento výzkum elektronických neuronových sítí by mohl vést k vytvoření strojů, které budou schopny vizuálního vnímání a rozpoznávání řeči.
Bellovy laboratoře rovněž pracují na systémech, které mohou překládat informace z jednoho jazyka do druhého v reálném čase, na telefonech, které rozumějí lidské řeči, na bezdrátovém přenosu dat, na supravodivosti a na optickém vláknu, které je schopno přenášet trilion bitů za sekundu.
Cohen říká, že vědci z Bellových laboratoří byli ve společnosti Lucent "vybuzeni" novými podnikatelskými příležitostmi, které v době panování AT&T jednoduše neexistovaly. Jestliže výzkumníci přijdou s novou technologií, která není ve sporu s produktovou řadou Lucent, existuje formální postup pro převedení takového výzkumu do podoby nového podnikatelského projektu.
Firma Lucent dosud vytvořila devět takových společností, vzniklých jako "vedlejší produkt", včetně společnosti Inferno, která prodává síťový operační systém, jenž je schopen propojit jakákoliv zařízení prostřednictvím jakéhokoliv typu sítě, společnosti Elemedia, která prodává software pro internetovou telefonii, společnosti Veridicom, která obchoduje se zařízeními pro autentizaci pomocí otisků prstů, Global Castu, který vyvíjí technologii multicastingu pro Internet, a společnosti Visual Insights, která se zabývá produkty pro dolování dat.

Výsledky jsou veřejné
Jednou z věcí, kterou výzkumné organizace všech typů sdílejí, je trvání na zveřejňování informací o jejich práci, které má kořeny na akademické půdě. Společnosti Sun a Microsoft jsou možná nejzarputilejšími konkurenty bojujícími na hřišti Javy, avšak obě umisťují informace o svých pokročilých výzkumných projektech na Web, aby se s nimi mohl seznámit svět.
Pokusy udržet výzkumné projekty v tajnosti by bylo "skutečně krátkozrakým způsobem pohledu na věc," říká James Kajiya, asistent ředitele výzkumu Microsoftu. "Když k tomu dojde, pokrok v této oblasti se rychle vytratí."
Sutherland ze společnosti Sun dodává: "Prostřednictvím publikování svého výzkumu můžeme v SunLabs přinutit mnoho jiných lidí, aby nám řekli, že jsme blázni, a aby nás upozornili na chyby v softwaru."
"Z velké části vyvíjíme otevřenou aktivitu," dodává. Pokud jde o obavy, že jiné společnosti ukradnou nápady SunLabs, Sutherland říká: "Zveřejňování nutí Sun k rychlejšímu postupu. Musíme se spolehnout na iniciativu, rychlost a hbitost společnosti, abychom např. co nejdříve přeměnili nápady SunLabs v budoucnost Javy."

Sázka na dlouhé termíny
Když Lou Gerstner před šesti lety převzal funkci předsedy správní rady a výkonného ředitele společnosti IBM, jeho společnost zbytečně ztrácela peněžní prostředky a volalo se po drastických krocích. Součástí jeho rozmáchlé reorganizace bylo seškrtání rozpočtu na vývoj ze 6 miliard na 5 miliard dolarů. Podnikovou výzkumnou laboratoř zredukoval o 37 %, objem finančních prostředků snížil ze 650 na 475 milionů dolarů a počet pracovníků upravil ze 3 500 na 2 500.
Gerstner však před krácením rozpočtů rozhodně uchránil financování dlouhodobých projektů, čímž podtrhl skutečnost, že pokročilý výzkum je základním kamenem úspěchu společnosti.

Začátek růstu
Stejně, jako se začalo ke společnosti IBM znovu přiklánět štěstí, rostly její finanční investice do výzkumu. Výzkumná skupina se dostala až na 2 900 zaměstnanců a disponuje ročním rozpočtem v objemu 600 milionů dolarů. Avšak jakékoliv chimérické postoje, které možná kdysi existovaly, šly stranou. Výzkumníci nyní tráví čas se zákazníky a vývoj nových produktů uskutečňují reagujíce na jejich konkrétní požadavky.
Například výzkumníci pracující v oddělení přirozených jazyků a znalostních systémů pracují pro banku, s cílem vyvinout software, jenž bude směrovat příchozí e-mailové zprávy do příslušných oddělení banky. IBM rovněž používá nový způsob transferu technologií od výzkumníků k vývojářům produktů, jenž se podobá modelu SunLabs.
V minulosti mohli výzkumníci vyvinout technologii do určitého bodu a pak ji předat produkčním týmům. Avšak v uplynulých pěti letech byl zvolen nový přístup, v rámci něhož smíšený tým pokročilých výzkumníků a produkčních inženýrů pracuje společně, dokud není na trh uveden komerční produkt. "Takový produkt se na trh dostává rychleji a výzkumníci se zase mohou poučit z problémů, z nichž by se nemohli poučit, kdyby byli pouhými výzkumníky," říká Paul Horn, ředitel výzkumu IBM.
Říká také, že výzkumné programy ve vysoce experimentálních oblastech přežily, zatímco současně výzkum IBM pociťuje "tah trhu" doprovázející technologický tlak této společnosti.

autor Neal Weinberg