Student World

Na počátku prosince roku 2005 přesáhla česká verze Wikipedie 20 000 článků. O projektu při této příležitosti hovoříme s jedním z českých wikipedistů Jiřím Hofmanem, 26letým inženýrem žijícím ve Finsku. Jiří Hofman se zajímá o výpočetní techniku, fyziku a astronomii. Je členem sdružení Aldebaran Group for Astrophysics. Občas napíše článek pro Aldebaran bulletin (http://www.aldebaran.cz).

Jaká je vlastně vaše pozice v rámci české Wikipedie?

Pozici na Wikipedii mám víceméně jako každý jiný. Nedávno jsem získal některá práva navíc, která mi například umožňují rychle se vypořádávat s vandalismem. Nemám žádná zvláštní práva při rozhodování. Wikipedii se věnuji ve volném čase. Zřejmě se řadím mezi wikiholiky. Píšu víceméně o všem, co mě právě zaujme, nejvíce asi o Finsku a fyzice. Často využívám jinojazyčné Wikipedie, zejména anglickou, ze kterých překládám. V poslední době také věnuji dost času údržbě (boj s vandalismem, dodržování autorského práva atd.) a pozadí Wikipedie (připravuji nápovědu a další věci, které přímo nesouvisí s psaním článků).
Má uživatelská stránka na Wikipedii je
http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Miraceti .

Protože tento rozhovor vzniká pro Science World, soustřeďme se na hesla nějak vztažená k vědě. Nakolik Wikipedia obsahuje "vědecky ověřené" informace? Nejde mi o nějaké právní doložky, ty obsahují i jiné encyklopedie, ale spíše o nějakou supervizi jednotlivých odborných hesel apod.? Dá se říct, že Wikipedia se na odborná hesla či na vědu zaměřuje nějak přednostně?

Wikipedie nemá supervisory. Nebo jinak a snad lépe řečeno, supervisorem je každý. Toto je často kritizovaný fakt, ale jak je vidno, encyklopedie celkem úspěšně funguje i bez dohlížitelů, kteří mají supervizi v popisu práce.
V současné podobě Wikipedie ovšem jako zdroj vědecky ověřených informací neslouží a ani dost dobře nemůže. Uvažuje se o systému, kdy by se jednotlivé články posuzovaly a bylo by tak možno se podle toho na zmíněná fakta spolehnout. Protože obecně platí, že čím větší Wikipedie, tím kvalitnější (alespoň co se týče poměru dobrých článků k horším), česká Wikipedie zatím neaspiruje ani na to, že by byla nějakým výraznějším zdrojem informací. Na to je příliš malá. U anglické Wikipedie je to jiné. Na většinu informací v ní se můžete spolehnout. Nikdo nikdy vám ale nezaručí, že se můžete spolehnout na všechno. Vždy je potřeba si fakta ověřit. Další věcí je, že encyklopedie nemá za cíl být zdrojem informací pro odborníky v oboru, ale naopak pro odborníky z jiných oborů, kteří se chtějí dovědět něco mimo své zaměření. Časopis Nature také nedávno provedl srovnání kvalit Wikipedie a Britannicy a Wikipedie dopadla velmi dobře, ačkoli je to mnohem mladší a nekomerční projekt.
Wikipedie nemá žádný plán, vzniká zcela spontánně, takže se o zaměřování na hesla odborná nebo obecná nedá mluvit. Existují koordinované projekty, které se snaží pokrýt určité oblasti vědění, ale ani ty nejsou nijak zvlášť plánované. Obecně se dá říci, že anglická Wikipedie už má obecná hesla pokrytá poměrně dobře, teď již vznikají převážně hesla odborná. U české je to trošku jinak. Spoustu obecných hesel ještě pokryto není. Na druhou stranu poměrně dost lidí píše odborná hesla.

Jaké je finanční pozadí celého projektu? Hesla vytvářejí dobrovolníci, komu ale patří servery? Uvažuje se o nějakých dodatečných zdrojích příjmů třeba formou prodeje na DVD?

Na Wikipedii pracují téměř všichni bezplatně. Plat pobírá jen několik málo lidí, kteří se starají o chod projektu a technické zázemí na Floridě. Tyto platy jsou financovány ze sbírek a darů.
Sbírky se konají několikrát ročně a vybraná částka neustále exponenciálně roste. Na rok 2006 se již plánuje sbírka s cílem 500 000 dolarů. Většinu peněz spolkne technické zázemí projektu. Pokud se za vydavatele dá někdo považovat, potom je to americká Wikipedia Foundation, která zajišťuje technické zázemí.
V Česku není nikdo, kdo by pobíral plat za práci na projektu. Čeští wikipedisté mezi sebou vybrali navíc peníze na registraci domény wikipedia.cz a brzo se zřejmě zaregistruje i wikipedie.cz, která se před několika dny stala obětí útoku doménového spekulanta. Několikrát se také konají neoficiální srazy komunity české Wikipedie, které jsou opět plně hrazeny ze soukromých zdrojů.
Česká Wikipedie běží na stejných serverech jako anglická a všechny další. Wikipedie nijak neupřednostňuje některé jazyky před jinými, všechny mají "volnou ruku". (O té volné ruce je to pravda jen zevnitř projektu. Bohužel, Wikipedie už zřejmě leží v žaludku spoustě lidí, takže je na některých místech omezována. Nejviditelnější je případ Číny, která přístup na Wikipedii úspěšně blokuje. Čínská Wikipedie je dnes tvořena víceméně jen Číňany žijícími mimo kontinentální Čínu.)
Co se týče dalších zdrojů příjmů: Wikipedie je nadšenecký projekt. Pokud vím, neuvažuje se o jiných zdrojích příjmu, jako jsou placené odkazy, zisky z prodeje ani zpoplatnění celé služby. Dost dobře by to ani nešlo, protože díky licenci Wikipedie by zřejmě okamžitě vznikl jiný otevřený projekt. Německá verze Wikipedie již vyšla i na DVD, anglická bude brzo vydána také. O tištěném vydání jsem zatím neslyšel. On je to trochu problém, protože se pro takovéto účely musí udělat dost velký audit, aby se na DVD nebo v knize neobjevovaly nesmysly, případně texty vázané autorskými právy.

Mohl byste srovnat Wikipedii s obdobnými projekty otevřených encyklopedií? V ČR existuje třeba projekt Mozek.cz…

O podobnostech a rozdílech s dalšími encyklopediemi nemohu příliš mluvit, neboť zas takový přehled o jiných encyklopediích nemám. Největším rozdílem je samozřejmě otevřená licence. Provozovatel Mozku.cz se sice v licenci zavazuje, že projekt v případě nouze předá třetí straně, aby mohl existovat dál, ale samozřejmě nijak tu třetí stranu již dál nezavazuje, takže projekt může skončit bez možnosti v něm pokračovat. To se Wikipedii stát nemůže.

O projektu

Wikipedie je internetová mezinárodní mnohojazyčná encyklopedie s otevřeným obsahem, založená v roce 2001. Na její tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa, a provoz zajišťuje nadace Wikimedia Foundation. Wikipedie má více než 200 jazykových verzí, z nichž největší jsou anglická, německá, japonská, francouzská a polská. Česká verze projektu, která existuje od konce roku 2002, se co do objemu dat v článcích pohybuje kolem 15. místa na světě a slibně roste díky úsilí mnoha dobrovolných přispěvatelů.
Wikipedie i ostatní projekty jsou založeny na technologii „wiki,“ což je koncepce umožňující návštěvníkům stránek jednoduše měnit obsah, opravovat chyby a účinně spolupracovat s ostatními přispěvateli; pro účast na projektu není nutná ani registrace. Navzdory pesimistům zkušenosti ukazují, že se v takovémto otevřeném prostředí vytvoří aktivní jádro komunity, které se pro myšlenku svobodné encyklopedie nadchne a dokáže ohlídat kvalitu hesel i před vandaly a lidmi snažícími se vnést do článků zaujatý pohled. Pro udržení a další zlepšení kvality a důvěryhodnosti článků nadace plánuje zavedení dalších nástrojů, např. systému validace článků. Anglická a německá verze Wikipedie vycházejí i v offline verzi na DVD, u anglické se plánuje dokonce vydat vybrané části v tištěné podobě.
Projekty Wikimedia Foundation neobsahují žádnou reklamu, veškeré příjmy plynou z dobrovolných příspěvků a grantů. Drtivá většina financí slouží na nákup hardware a provoz webů, neboť aktivity nadace jsou zajišťovány dobrovolníky – Wikimedia Foundation má v současné době pouhé 3 placené zaměstnance.

Odkazy:

http://wikimediafoundation.org/wiki/Budget/2005
http://wikimediafoundation.org/wiki/Sponso%C5%99i
http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Press_releases/Nature_compares_Wikipedia_and_Britannica
http://de.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Wikipedia-Distribution
http://en.wikipedia.org/wiki/Blocking_of_Wikipedia_in_mainland_China
http://mozek.cz/info/licence

autor Pavel Houser