Student World

***tisková zpráva společnosti IBM

Systém IBM na první příčce má poloviční spotřebu energie, co systém na druhé příčce.
IBM má v žebříčku prvenství i v celkovém výpočetním výkonu.
Všech 20 energeticky nejúčinnějších systémů je od IBM.

Už podeváté v řadě, což je nový rekord, obsadil systém společnosti IBM (NYSE: IBM) první příčku v žebříčku nejvýkonnějších superpočítačů světa. Počítač, který IBM postavila v Národní laboratoři Los Alamos pro projekt Roadrunner, v červnu 2008 jako první na světě překročil rychlost jednoho kvadriliónu výpočtů za sekundu (petaflop) a i dnes zůstává nejrychlejším systémem světa.

Nejnovější pololetní žebříček 500 nejvýkonnějších superpočítačů světa (World’s TOP500 Supercomputer Sites) byl zveřejněn na Mezinárodní superpočítačové konferenci v Austinu ve státě Texas. Systém IBM v Los Alamos s výkonem 1,105 petaflops je podle výsledků zhruba dvakrát energeticky účinnější než počítač na druhé příčce. K dosažení stejné úrovně výpočetního výkonu spotřebuje jen zhruba polovinu elektřiny (2,5 MW).

A kategorii energeticky efektivních systémů IBM doslova ovládla – TOP20 energeticky nejúčinnějších systémů je právě od IBM.

Systémy IBM definují výkon pro TOP500
Od listopadu 1999 jsou systémy IBM nejvýkonnějšími v žebříčku a na celkovém výpočetním výkonu se podílejí výrazněji než systémy jakéhokoli jiného výrobce. I v listopadu 2008 tento trend pokračuje – 188 systémů IBM má na kontě zhruba 38 procent (6,5 petaflops) souhrnného výpočetního výkonu 16,9 petaflops všech systémů žebříčku TOP500.

Čtvrtý nejrychlejší počítač světa je IBM® Blue Gene/L v Národní laboratoři Lawrence Livermore v Kalifornii, která spadá pod úřad NNSA. Tento systém má výkon 478,2 teraflops (478 biliónů výpočtů za sekundu).

IBM má na kontě také nejrychlejší počítač v Evropě – Blue Gene/P ve Výzkumném centru Juelich v Německu, který je s výkonem 180 teraflops na 11. příčce.

Superpočítače IBM se používají při řešení zásadních celosvětových otázek od genetické medicíny až po hledání nových zdrojů energie.

IBM je hlavním protagonistou úsilí o konstrukci zcela nových hybridních systémů – jako je právě projekt Roadrunner – které pro dosažení lepšího výkonu a energetické efektivity spojují různé typy procesorů. V současné době IBM staví hybridní cluster s výkonem 360 teraflops pro Univerzitu Toronto. Od roku 2009 chtějí kanadští vědci tento systém používat například při vývoji nových metod lékařského zobrazování. Částečně dokončený počítač už debutoval na 53. příčce aktuálního žebříčku TOP500.

Éra počítače Blue Gene
IBM se od roku 1999 drží na předních příčkách výkonových žebříčků především díky svému inovativnímu systému Blue Gene, který dosahuje čím dál vyššího výkonu pomocí velkého množství energeticky úsporných procesorů. Tyto systémy od roku 2004 dominují nejvyšším příčkám žebříčku TOP500.

Na 40 předních vědeckých institucí světa od roku 2004 téměř nepřetržitě používá více než 300 skříní systémů Blue Gene o celkovém výpočetním výkonu 2 182 teraflops. Superpočítače Blue Gene mění realitu výzkumu a dále zvyšují význam výpočetních aspektů vědeckého bádání.

autor