Student World

Ať už se jedná o zvyšování přesnosti globálních předpovědí počasí nebo o pomoc při zvyšování bezpečnosti vesmírných letů s lidskou posádkou, z posledního seznamu TOP500 vyplývá, že většina vědců a inženýrů se spoléhá na superpočítače založené na procesorech Intel častěji než na jakékoli jiné výpočetní systémy.
V těchto dnech zveřejněné 25. vydání seznamu 500 nejlepších superpočítačů TOP500 ukazuje, že 333 z prvních 500 systémů na světě je vybaveno procesory Intel. Před pěti lety byly
z tohoto seznamu na procesorech Intel založeny pouze čtyři systémy. Od té doby počet systémů založených na procesorech Intel trvale stoupá a v současné době jsou tyto procesory převládající architekturou superpočítačů na seznamu TOP500.
Podle zveřejněného žebříčku se dokonce tři počítačové platformy založené na procesorech Intel umístily na prvním, druhém a třetím místě v seznamu nejoblíbenějších superpočítačových platforem: procesory Intel® Xeon™ a procesory Intel Xeon s 64bitovou nadstavbou ovládaly 254 systémů, což je více než jakýkoli jiný procesor, následované procesory Intel® Itanium® 2, kterými je vybaveno 79 systémů.
Více než polovina systémů na seznamu TOP500 je ovládána procesory Intel Xeon, což znamená, že jsou na tomto seznamu sedmkrát používanější než další nejbližší systémy založené na počítačové architektuře x86. Přestože byl 64bitový procesor Intel Xeon uveden na trh teprve před rokem, používá jej již 77 počítačových systémů na tomto seznamu.
„Jsme rádi, že můžeme být svědky obrovského vědeckého pokroku, kterého dnes dosahují výzkumní pracovníci s použitím stovek superpočítačů, které jsou dostupné na standardizovaných serverových platformách Intel“, řekl Kirk Skaugen, generální manažer skupiny Server Platforms společnosti Intel Corporation. „Před pár lety se zdálo být nereálné, že se univerzitám, vládám a podnikům dostane do rukou takováto úžasná výpočetní síla. Ale dnes, kdy každý ze systémů na seznamu TOP500 překonává rychlost 1 trilionu úkonů za vteřinu, se tento sen mění v realitu.“
Obor vysoce náročných výpočtů (HPC) posunuje meze technických a vědeckých objevů. Výpočetní technika, která si razí cestu v odvětví HPC, však nemá význam jen pro výzkumné laboratoře. V konečném důsledku najdou své uplatnění i v každodenním životě. Simulace elektromagnetického pole, výpočetní dynamika kapalin a analýza konečných prvků jsou příklady technologií, které byly kdysi považovány za výhradní doménu superpočítačů. Dnes je však běžně používají firmy k návrhu a vývoji výrobků od pražených brambůrků po mobilní telefony
a automobily.
Jedním z příkladů, jak je vysoce výkonná výpočetní technika Intelu použita v praxi, je superpočítač Columbia v NASA založený na procesorech Intel Itanium 2, který vyvinula společnost Silicon Graphics a který na seznamu TOP500 stále patří do první desítky. Columbia je i nadále klíčovým nástrojem programu NASA, jehož cílem je vrátit raketoplány a astronauty k aktivnímu letovému plánu.
Pololetní žebříček superpočítačů TOP500 je dílem Hanse Meuera z university v Mannheimu, Ericha Strohmaiera a Horsta Simona z amerického institutu National Energy Research Scientific Computing Center, který je součástí amerického Ministerstva energetiky
a Jacka Dongarra z University of Tennessee. Tato zpráva je publikována na http"–www.top500.org.

autor