I pouze milimetr tlustý grafit stále obsahuje 3 miliony vrstev grafenu nad sebou, Kdybychom měli nějaký univerzální způsob „ořezu“, pak může rázem testovat a v případě žádoucích vlastností i průmyslově vyrábět ultratenké pásky prakticky libovolné molekuly pevné látky.
Tým z Oxford University, Trinity College v Dublinu a dalších institucí přišel s technikou, jak by se monomolekulární vrstvy daly vytvářet pomocí běžných rozpouštědel a ultrazvukových pulzů – podobných, jaké se používají při čištění šperků.
Prozatím se pro další výzkum jako nadějné zdají být například nitrid bóru a disulfid wolframu nebo molybdenu. Jejich vlastnosti se mohou pohybovat v široké škále mezi vodiči a polovodiči. Nové technologie umožňují získávat monomolekulární vrstvy navíc v roztoku a pak je jako film nanášet na další látky, např. křemíkový podklad, a tam odpařit. V této podobě by se mohly uplatnit jako základ pro hybridní architekturu počítačů příští generace.
Kromě samotné elektroniky by se nové takto získané materiály mohly hodit i pro skladování energie např. u termoelektrických materiálů. Možným využití jsou také např. budoucí senzory nebo baterie.
Zdroj: ScienceDaily
