Student World

Poslední komentáře uživatele

• 19.02.2016, 01:14 Ta má podle bulváru prý až 200x delší genom, přesto ale je asi člověku blíže než banánovník, kde stejné zdroje uvádějí 30% shodu. Babo raď. Genetická výbava recidiv zhoubných nádorů je odlišná
• 16.02.2016, 23:11 Jeví se tedy, že ta první léčba je dost účinná, co do vytváření selekčního tlaku na nádorové buňky. I když by mne samozřejmě zajímalo, co se přesně počítá, když se dojde k 5%. Genetická výbava recidiv zhoubných nádorů je odlišná
• 10.02.2016, 18:30 I pud učit (bez "se") je u malých dětí dnes uznáván jako realita. Výhody jsou myslím mnohé a zjevné. Pobyt v tlupě, která si ani nedokáže zavázat tkaničky, by přinejmenším brzo štval i níže zmíněné habilise. PS: Kterýchž problém ostatně vidím právě v tom, že měli malou populaci a chodili tedy krajinou bez artefaktů. I na okoukání něčeho z přírody je asi potřeba alespoň nějaká abstrakce (pták může dělat sebezajímavější věci, ale člověk v mnoha praktických ohledech není pták; a rozhodně není ryba nebo dokonce strom). A tvůrčím způsobem pracovat můžeme zase především s materiálem, který již máme. Ani Mozart například netvořil v hudebním vakuu. Ba naopak. Einsteinovi bylo kolikrát za těžko vidět, v čem že byl jeho přínos tak převratný, když se většinou jen nově díval na již objevené. Nakonec, samotnou povahu inspirace vidím jako ne úplně nakloněnou realizaci (náhodné zásahy kosmického záření na správná místa, zkraty a zkratky, surreálné vize, náhle vzkypivší tužby...), ale toto již je odfiltrováno, jakmile se bavíme o realizovaných technologiích. PPS: Exponenciální charakter technologického růstu je samozřejmý, když v procesu vzniká materiál pro proces další. Soudím tedy, že musejí existovat i bariéry tomuto růstu bránící, jinak by informační transcendence byly dávno dosáhly i améby. Je tu například problém výpočetního výkonu a paměti. Ponechme stranou teoretickou kapacitu, lidský mozek dávno není schopen pojmout všechno, co lidstvo jako kolektiv ví a není to ani tolik o hlubokosti našeho poznání všeho, jako o všelijakých kulturních, jazykových a dalších věcech v podstatě provozního rázu. Bez metod externího ukládání informace, rychlé komunikace, bez efektivních sítí sociálních by lidstvo bylo omezeno na výkon řádově blízký výkonu jednoho nejgeniálnějšího mozku krmeného informacemi uloženými v hlavách lidí z prostorem a časem dost omezeného okolí. Mozku s omezenou životností, který ani není z výroby dodáván v použitelném stavu. A je velmi možné, že pro jiné formy života představoval přestup k takovým technologiím zkrátka příliš vysoký práh. Na dobré cestě jsme sami nezačali být, když hominid rozhazuje rukama signalizoval přes pláň nebezpečí ostatním a bylo mu porozumněno, spíše až když lidé začali takové příhody čmárat na stěnu jeskyně a zcela jisté to bylo až když jsme pomalované horniny obtěžkané významem začali přenášet z místa na místo. Kultura tam, kde ji zrovna potřebujeme. Kulturní evoluce se obejde bez výchovy
• 09.02.2016, 21:23 Z hlediska v lebce a změti axonů efektivně zapouzdřené neurální sítě stejně můžeme posuzovat jenom jestli výstup funguje nebo ne, většinou posuzováním podobnosti s předlohou. Kulturní evoluce se obejde bez výchovy
• 09.02.2016, 15:47 Přeci jenom i zlatým cílem klasické výuky je, aby člověk věci nakonec přišel na kloub sám. Při nezájmu/nepotřebě se s prostou nápodobou nakonec také spokojí každý (na zavazování tkaniček mi např. stačila celý život jedna jakkoliv jistě neideální metoda, neboť výpočetní čas šlo vynaložit zábavněji a případnou úsporu z lepší shledávám negligibilní). Kulturní evoluce se obejde bez výchovy