Aerodynamické teorie vycházejí z toho, že za křídly první ptáka se dělají víry, které usnadňují let dalším husám. Zastánci této teorie podotýkají, že „véčko“ je lepší než „stromeček“, protože v takovém případě by se zadní ptáci museli synchronizovat s více víry před sebou.
Kritici aerodynamického výkladu ovšem tvrdí, že popsaný mechanismus platí pouze u letadel s pevnými křídly, nikoliv u ptáků, kteří křídly mávají. Víry v tomto případě fungují velmi složitě, a aby z nich měl pták v závěsu nějakou výhodu, musel by mávat křídly ve fázi. To však údajně nebylo pozorováno, každý pták mává křídly svým vlastním tempem.
Véčko podle tohoto názoru proto souvisí spíše s psychikou hus, které při letu potřebují sledovat ptáka před sebou. Oči hus jsou ale umístěny po stranách hlavy, takže kdyby letěly přímo za sebou, musely by při letu naklánět hlavu a mohly by se následkem toho motat a odchylovat od přímého směru.
Zastánci aerodynamické teorie se ovšem mohou opřít i o výsledky, podle nichž pták letící v hejnu spotřebovává méně energie, než když letí sám (což se měřilo přes sledování pulzu, ptáci byli předtím vybaveni příslušným přístrojem). Faktem ale je, že hejna různých ptáků mají různé tvary a nakonec i husy občas létají neuspořádaně. „Behaviorální“ i „aerodynamický“ výklad se samozřejmě mohou doplňovat.
Zdroj: Mick O´Hare: Proč má pivo bílou pěnu, Ikar 2007
Jedná se o zábavnou sbírku odpovědí na dopisy čtenářů z časopisu New Scientist
Poznámky:
O divokých husách psal krásně Konrad Lorenz (na Science Worldu viz článek Kavky i husy fungují „na barvy“). Skutečně těžko říct, proč výraz „husa“ označuje nízkou inteligenci – u slepice by to člověk chápal. Nicméně, někdy se uvádí, že zrovna u husy došlo domestikací ke značnému snížení inteligence.
O hnízdění divokých hus u nás viz také článek Sčítáme zimující ptáky, bude kormoránů opět rekordně?
Krátké video s letícími husami z YouTube
Obrázek: Zdroj Wikipedia, licence public domain
