Šimpanzi používají nástroje k rozbíjení ořechů, vyhrabávání termitů, při bitvách s paviány házejí po svých protivnících kamení a mávají větvemi. V zajetí zvládnou i použití složitějších nástrojů.
Nyní bylo něco podobného zaznamenáno i v přírodě, a to v souvislosti se získáváním medu. Christophe Boesch z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku studoval šimpanze v Loango (národní parku v Gabonu). Zjistil, že k objevení a získání medu používají celkem pět různých typů nástrojů (klacíků a větviček) různých tvarů. Je třeba je samozřejmě aplikovat v náležitém pořadí a jejich funkce se liší; od nástroje, kterým se úl „napíchne“ po větvičku pro rozšíření otvoru až po lžíci na med.
Několik nalezených nástrojů bylo dokonce víceúčelových – podle toho, za jaký konec ho lidoop držel v ruce. Podobný způsob používání nástrojů byl dosud zaznamenán pouze u člověka. Jiné nástroje zase bylo třeba zhotovit více kroky, takže šimpanz musel mít v hlavě příslušnou „mentální reprezentaci“. To se výrazně liší od prostého použití kamene v roli bucharu na ořechy. I to, že šimpanzi pátrají po podzemních a dosud neviditelných hnízdech včel naznačuje, že o nich mají příslušnou „abstraktní představu“.
Nakonec – nemohla se i evoluce lidských nástrojů a inteligence našich předků rozvíjet v souvislosti se zálibou v medu?
Zdroj: New Scientist
Poznámka:
– O tom, že u šimpanze v Zoo bylo zaznamenáno také složitější užívání nástrojů viz článek Šimpanz si kameny dopředu chystal a opracovával.
– Med mohl mít v evoluci člověka opravdu význam. Za med si podobně jako za maso třeba bylo možné kupovat sex.
Video se složitějším používáním nástrojů šimpanzi na YouTube
