Biologie |
Vědci z University of Colorado popsali u strak zárodky „pohřebního chování“. Přilétnou k tělu mrtvého kolegy a jakoby z piety k němu přinesou například větvičky.
Pohřební rituály se pokládají za jeden z dokladů „rozumného“ lidského chování. Tak se například diskutuje o tom, nakolik běžně své mrtvé pohřbívali neandrtálci – v poslední době je řada těchto dřívějších důkazů zpochybňována. Z jiné strany ale ze španělské Atapuerky máme doklady o pohřebních rituálech už před 200 000 lety (Dávné náboženství a umění: Jak pravěcí lidé přemýšleli?).
Ne každé nakládání s mrtvým tělem můžeme ovšem považovat za rituální. Neandrtálci možná někdy zahrabávali své mrtvé i prostě z hygienických důvodů, což je činnost, kterou provádějí i jezevci. Nicméně i tak u zvířat určité náznaky dalších operací s mrtvými blízkými zaznamenat můžeme.
Například sloni chodící kolem koster svých kolegů se na tomto místě často zastavují a zřejmě na ně vzpomínají. Dělala se k tomu celá řada výzkumů, kdy vědci dávali zvířatům do cesty různě věrné makety sloních koster nebo kostry jiných velkých zvířat, aby zjistili, jak budou reagovat (tj. zda reagují osobní vzpomínkou na konkrétního sloního kolegu nebo na kostry obecně). Výsledky byly v tomto případě nejednoznačné.
I krkavcovití příbuzní strak, havrani, se někdy s mrtvými ptáky loučí. Na toto téma zde již na ScienceWorldu byly u článků i velmi zajímavé komentáře, bohužel však vzaly za své při přechodu webu na nový publikační systém před cca rokem. V zásadě šlo ale o to, že nad mrtvých havranem si jeho kolegové posedají na stromy a krákají, což vyvolává dojem posledního loučení.
Velice zajímavý je i případ, kdy „pohřeb“ byl dokonce mezidruhový – pietu nad mrtvým havranem drželi vlci (O přátelství vlků a havranů).
Samozřejmě, že interpretovat chování zvířat je ošidné, vždy to zavání antropocentrismem… Nicméně někdy se představa, že před sebou máme obdobu pohřbu, přímo vnucuje. U strak, byť jejich inteligence za novokaledonskými vranami, havrany a krkavci nejspíš zaostává, se nedávno ukázalo, že patří ke zvířatům, co se dokáží poznat v zrcadle (Kdo a jak se pozná v zrcadle).
Nicméně – spíše než straky obecně bychom měli říkat některé straky, stejně jako každý z nás není Einstein (To mimochodem platí, i když se obdivujeme třeba schopnostem psů apod.). Jak rozdílně jednotlivé straky reagují na zrcadlo, ukazuje následující video.
Obrázek: zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain
Komentáře
27.07.2014, 20:01
.... áëàãîäàðñòâóþ....
26.06.2010, 17:34 nevim
video a tv atd.
no....a další věc...sou obrazovky a projekce.....papoušek totiž podobně reagoval i na malý displej digitálního foťáku...
26.06.2010, 17:19 nevim
zrcadlo v přírodě
no...taková zrcadla se v přírodě přece skoro vůbec nevyskytují.....
26.06.2010, 17:18 nevim
papoušek
mám Alexandra Velkýho a občas za nim chodim se zrcátkem.... Okamžitě na něj reaguje...jinak než na mě a nebo ostatní........okamžitě hvízdá....vydává různé zvuky, melodie, slova, co se naučil...působí spíš nadšeně.....přecijenom žije sám v kleci.......snaží se o interakci....klove do zrcátka....... Podle mě se nejspíš nepoznává..nevím, jak to má s pamětí.....ale učí se - např. objevuje nové přistávací plochy - oblíbená místa apod.....apod...ale s tim zrcátkem je to pokaždé stejné.....myslím, že se spíš diví....že ten druhý papoušek na něho reaguje poněkud zvláštně.....totiž....už sem za ním byl s tím zrcátkem mnohokrát a pokaždé reaguje velmi podobně......... Jednou děnně ho vypouštím z klece ven a samozřejmě v místnosti jsou různá místa - např.chromované části nábytku a nebo nerez misky v kuchyni.....a reaguje zase jako na zrcátko...
11.04.2010, 17:33 zagreus-blog-cz
šílený vynález,
to zrcadlo.
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.