Pohřební rituály se pokládají za jeden z dokladů „rozumného“ lidského chování. Tak se například diskutuje o tom, nakolik běžně své mrtvé pohřbívali neandrtálci – v poslední době je řada těchto dřívějších důkazů zpochybňována. Z jiné strany ale ze španělské Atapuerky máme doklady o pohřebních rituálech už před 200 000 lety (Dávné náboženství a umění: Jak pravěcí lidé přemýšleli?).
Ne každé nakládání s mrtvým tělem můžeme ovšem považovat za rituální. Neandrtálci možná někdy zahrabávali své mrtvé i prostě z hygienických důvodů, což je činnost, kterou provádějí i jezevci. Nicméně i tak u zvířat určité náznaky dalších operací s mrtvými blízkými zaznamenat můžeme.
Například sloni chodící kolem koster svých kolegů se na tomto místě často zastavují a zřejmě na ně vzpomínají. Dělala se k tomu celá řada výzkumů, kdy vědci dávali zvířatům do cesty různě věrné makety sloních koster nebo kostry jiných velkých zvířat, aby zjistili, jak budou reagovat (tj. zda reagují osobní vzpomínkou na konkrétního sloního kolegu nebo na kostry obecně). Výsledky byly v tomto případě nejednoznačné.
I krkavcovití příbuzní strak, havrani, se někdy s mrtvými ptáky loučí. Na toto téma zde již na ScienceWorldu byly u článků i velmi zajímavé komentáře, bohužel však vzaly za své při přechodu webu na nový publikační systém před cca rokem. V zásadě šlo ale o to, že nad mrtvých havranem si jeho kolegové posedají na stromy a krákají, což vyvolává dojem posledního loučení.
Velice zajímavý je i případ, kdy „pohřeb“ byl dokonce mezidruhový – pietu nad mrtvým havranem drželi vlci (O přátelství vlků a havranů).
Samozřejmě, že interpretovat chování zvířat je ošidné, vždy to zavání antropocentrismem… Nicméně někdy se představa, že před sebou máme obdobu pohřbu, přímo vnucuje. U strak, byť jejich inteligence za novokaledonskými vranami, havrany a krkavci nejspíš zaostává, se nedávno ukázalo, že patří ke zvířatům, co se dokáží poznat v zrcadle (Kdo a jak se pozná v zrcadle).
Nicméně – spíše než straky obecně bychom měli říkat některé straky, stejně jako každý z nás není Einstein (To mimochodem platí, i když se obdivujeme třeba schopnostem psů apod.). Jak rozdílně jednotlivé straky reagují na zrcadlo, ukazuje následující video.
Obrázek: zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain
