Základní myšlenka je používat k výrobě ethanolu rostliny, které nejíme (např. stromy), a pěstovat je na půdě dosud nevyužívané k zemědělství. Protože biopaliva nejíme, lze rostlinami třeba osít půdy kontaminované těžkými kovy.
Rostliny jsou často na extrémních půdách schopny růst jen díky symbióze s endofytickými bakteriemi. Základem nového výzkumu je právě identifikace těchto bakterií, především těch, které urychlují růst topolů a vrb. Vědci také sekvenovali genomy příslušných symbiotických bakterií, aby zjistili, jakými mechanismy se vlastně dosahuje výsledného efektu. Nakonec se nabízejí cesty pro tvorbu GMO bakterií, pro ovlivňování bakteriální populace žádoucím směrem včetně „očkování“ rostlin atd.
Ostatně – na Science Worldu jsme již psali o symbióze kořenů rostlin s houbami, které také dají rostlinám řadu nových vlastností, například zvýší jejich odolnost vůči suchu (zde). Také popsaný výzkum se soustředil hlavně na ovlivňování kořenového systému, který by stromům umožnil růst na extrémně suchých půdách. Kromě produkce biopaliv se výsledky dají využít i pro efektivnější čištění kontaminovaných půd.
Zdroj: Brookhaven National Laboratory
