Další téma představují klasicky oddělená pohlaví. Některé druhy jsou namísto toho hermafrodity a u některých ryb se pak vyskytuje i tzv. sekvenční hermafroditismus – jedinec má sice v daný okamžik jen jedno pohlaví, mění ho ale v průběhu svého života. Podobně to funguje i u některých rostlin, takových druhů ale i tak existuje docela málo.
Přitom se zdá, že měnit pohlaví v závislosti na vnějších podmínkách by mohlo být pro předání genů do další generace výhodné. Vědci z Yale University nyní na základě počítačového modelu dospěli dokonce k závěru, že i pokud by jedinec až 30 % svých zdrojů věnoval na investice do změny pohlaví, stále by předával své geny stejně úspěšně jako ti, kdo by měli jedno pohlaví na celý život.
Bez ohledu na podrobnosti o použitém modelu to jenom zvýrazňuje záhadu, proč je potom hermafroditismus výjimečný. Podle autorů studie by stálo za to především srovnat některé blízce příbuzné druhy, z nichž jeden je hermafroditní a druhý ne. Jako jeden z mechanismů působících proti hermafroditismu uvádějí problém s péčí o potomstvo, to ale jistě není univerzální odpověď…
Zdroj: ScienceDaily
Poznámka: V tomto případě není pohlaví určováno geneticky. Snad hraje roli i to?
